Přikrmování zvěře

Když se v tomto zimním období vydáte někam autem nebo na lyžích, koukejte se dobře kolem sebe. Můžete spatřit nedaleko lesa na polích nebo na loukách srnčí stádo. Zvěř je nucena vyhledávat si potravu kde se dá. Proto je také nutné přikrmování.

Každá honitba si přikrmování zvěře obstarává sama. Myslivci dodávají do krmelců seno, jádro, ale také nezbytnou sůl. Krmení v krmelcích nesmí být moc, aby se zvěř neodnaučila vyhledávat si potravu sama ve volné krajině a také aby byl zachován zákon přírody, že přežívají pouze silní jedinci a nedošlo k přemnožení.

Na druhé straně ale správné přikrmování má vliv i na celý ekosystém. Díky němu se snižují škody především na zemědělských porostech. V zimě také dochází u srnců k tvorbě paroží a u samic k vývoji plodu. Zvláště u nás na Vysočině, kde vládnou extrémní podmínky, je třeba, aby zvěř nebyla odkázána jen na to, co si sama najde.

Do krmiva také myslivci přidávají vitamíny a odčervovací medikamenty pro zvýšení odolnosti zvěře. Pro honitbu je to časově i finančně náročná činnost, ale výsledky určitě stojí za to.

A pokud byste chtěli na vánoce zvěři přilepšit a sami jí naložit něco pod stromeček, vezměte si sebou na procházku zasněženým lesem třeba mrkev nebo pár jablek a přivažte je na nižší větvičky stromů nedaleko krmelce. Když se budete chovat tiše a budete trpěliví, můžete zahlédnout jak zvěři váš dárek chutná.