Ohleduplnost by měla být na obou stranách

Ohleduplnost by měla být na obou stranách

Protože jezdím autem téměř denně, a protože bydlím v chráněné krajinné oblasti, vím, že není žádná legrace udržet v zimě auto na uklouzané a téměř neposypané silnici. Proto mne neustále zaráží lehkomyslnost a téměř hazardování se životem některých běžkařů.

Na Vysočině je spousta vyjetých a velmi dobře upravovaných tratí pro běžkaře. Některým z lyžařů však připadá lepší silnice, zvláště když na ní není ani zrnko posypu. Výborně se na ní zkouší bruslení, při němž je potřeba prostor a hladký povrch. Řidiči, kteří takové běžkaře potkávají, většinou jen skřípou zuby a s vytřeštěnýma očima se jim (někdy marně) snaží vyhnout. Pokud však najeli do zmrzlé koleje, auto se stává téměř neovladatelné a veškerá snaha o vychýlení je marná.

A pak je tu ještě jeden problém. Některé trasy jsou projeté tak, že vedou i přes silnici. Když se jedná o hlavní komunikaci, většina lyžařů se zastaví, sundá si běžky, rozhlédne se a disciplinovaně přejde. Horší už je to ale na vedlejších cestách. Někteří běžkaři se ani nezastaví, o nějakém rozhlížení nemůže být ani řeč a přesviští si to přes silnici tak rychle, že je ani nestačíte sledovat. Silnička samozřejmě není posypaná, takže pro lyžaře není žádný problém přes ni přejet. Ale zapomínají, že auto na takové hladké ploše není možné ubrzdit a nemyslím si, že běžkař by byl ten, kdo by při takové srážce měl větší naději na výhru. A naopak, pokud se řidič snaží vyjet do kopce, musí se pořádně rozjet. Když jsem naposledy v kopci dávala přednost neukázněným běžkařům, musela jsem celý kopec zcouvat zpátky, abych se na rovině „chytla" a opět rozjela.

A tak děkuji těm hodným a disciplinovaným lyžařům, kteří berou ohled i na nás řidiče. Vždyť zůstat s autem v těchhle mrazech v příkopě a čekat, až vás někdo vysvobodí, není nic příjemného. Mnozí z vás jsou jistě také řidiči a ví, že se silnice v CHKO nesmí solit a jakákoli údržba je někdy marná. Auto si prostě dělá co chce, i když se snažíte sebevíc.