Všichni neustále někam spěcháme. Vždyť taky žijeme v uspěchané době. Nemáme čas na jídlo, na děti, na zábavu, prostě na nic. Ale jsou chvíle, kdy by se nám spěch mohl stát osudným. Třeba v autě.Větší rychlost láká, jsme sami na sebe hrdí, jak bravurně zvládáme vozidlo při rychlé jízdě.  

Ale nejen řidiči často a rádi riskují. Také chodci spěchají a často nedodržují pravidla. Například na železničním přejezdu. Zatímco auta disciplinovaně stojí ve frontě a trpělivě čekají, až zhasne červené, blikající světlo, chodci vesele přebíhají a přecházejí koleje, jako by se nechumelilo. Co na tom, že světelný i zvukový signál upozorňuje na blížící se vlak. Každá minuta je drahá a je nutné se co nejrychleji dostat na druhou stranu.

Pokud takhle chceme riskovat sami, prosím. Ale co si myslet o mamince, která vleče svého potomka přes koleje a je jí úplně jedno, jestli světlo bliká. Možná se bude časem divit, že její dítě nerespektuje žádná pravidla. Jó, co se v mládí naučíš.......

Problém nebezpečí na železničních přejezdech je celorepublikový. Stále čteme v novinách o nezodpovědnosti řidičů a chodců, velice často nás upoutává reportáž v televizi, jak opět někdo myslel, že stihne přejezd přejet či přejít a ono to náhodou nevyšlo.

Že se nezodpovědně chovají na přejezdu i obyvatelé Nového Města není žádným tajemstvím. Stačí na pár minut spustit varovné signály a můžete sledovat, jak je (v tomto případě) chodci ignorují. Zprávy v novinách i televizi jsou v tu chvíli málo platné. Až se nějaké neštěstí stane na konkrétním místě někomu blízkému, teprve pak si možná každý uvědomí, že těch pár ušetřených minut nestojí za to.

Takže tip pro městskou policii: až budete přemýšlet, kde vybrat peníze na pokutách, vydejte se na železniční přejezd, tam je výdělek jistý.