Letošní zima opravdu nešetřila sněhem ani mrazy. Byla přesně taková, jakou ji známe z Ladových obrázků a také z vyprávění našich dědečků a babiček. Jestliže jsme jim někdy tu jejich „pravou a nefalšovanou" zimu záviděli, tak po té letošní už nás určitě veškerá závist přešla.

Co bylo na zimě krásné?
Určitě se všichni shodneme, že nás potěšily bílé pocukrované vánoce. Tak si je všichni představujeme, sníh patří k naší sváteční náladě. Koledy, stromeček, kapr, bramborový salát, dárky, půlnoční mše a bílé zasněžené pláně. Tak to jsou pravé české vánoce.
I Silvestr je hezký v bílém hávu. Rakety a ohňostroje se krásně vyjímají na světlém pozadí a mrazivý vzduch alespoň trochu zchladí rozpálené hlavy.
Snad nejvíc na letošní zimu budou vzpomínat milovníci zimních sportů neboť k nim byla opravdu nebývale štědrá. Velké množství sněhu, které napadalo ani jednou neroztálo, takže víkend co víkend mohli běžkaři, lyžaři, sáňkaři, bobaři, bruslaři a další vyrážet za zimními radovánkami.
A pro nás ostatní to na začátku bylo krásné a na konci už jenom dlouhé.

A co nám po zimě zůstalo?
Tak především prolomené střechy a strhané okapy, popřípadě zřícené kůlny, garáže a domy. A nebylo jich málo. K záchraně některých objektů hodně přispěli hasiči, bez jejich pomoci by škod bylo daleko více.
A teprve, až sníh docela roztál, objevily se další následky zimy, které byly do té doby skryté. Polámané a pokroucené ploty, rozbité silnice, zničené zahrádky. Škody narůstají do obludných rozměrů, pojišťovny se děsí žádostí svých klientů o pojistné plnění.
A také letošní záplavy můžeme alespoň částečně zimě přičíst na vrub. Mnohde byl na vině především rychle tající sníh.
Škody byly nejen na nemovitostech, ale také na lesních porostech. Polámané stromy, které nevydržely váhu sněhové pokrývky bude nutno rychle odstranit, takže majitelé lesů budou mít v nadcházejícím období plné ruce práce.