Sněženský a Krátecký jarmark

Sněženský a Krátecký jarmark

Nedělní jarmark ve Sněžném by se dal jedním slovem označit jako skvělý. Nejenže počasí bylo ke konání akce více než nakloněno, ale všechny doprovodné programy dopadly na jedničku. Diváci se bavili, návštěvníci nakupovali, žízniví popíjeli, hladoví jedli a všichni se tvářili nadmíru spokojeně.

Stánkový prodej zaujal snad každého a řemeslné výrobky ve stáncích nabízené šly kvapem na odbyt. Výběr byl bohatý, od keramiky přes výrobky ze dřeva, proutěné košíky, odrátované nádobí, šperky, klobouky, bonsaje, no prostě všechno, na co si jen vzpomenete. Některé z řemesel byly předváděny přímo na místě, takže jste si mohli i prohlédnout, jak který výrobek vzniká, a že to není vždy jednoduché.

 

Hlad a žízeň jste mohli zahnat u stánků s občerstvením a věřte, že grilované prasátko opravdu nemělo chybu.

Ale abychom nezůstali pouze u hmotných statků. Pobavení i poučení tu bylo také spousta. Děti i dospělí si mohli pohladit opravdové velbloudy, ti menší se na nich dokonce i svezli. A nejen na nich. Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu a v neděli si to mnozí vyzkoušeli na vlastní kůži.

O největší atrakci se postarala společnost historického šermu Flamberk spolu se svým vedoucím Ladislavem Konvičným.

Co všechno tu dnes předvedete?
Se společností historického ježdění Kvintána předvedeme ukázku výcviku jezdeckého koně a rytíře tak, jak se připravovali na turnaje. Pak tady budeme dělat šermířskou pohádku o dobru a o zlu, asi zvítězí dobro, to podle toho, jaký konec si budou představovat lidé, které do hry zapojíme.

Takže může zvítězit i zlo...
To může, je to na lidech. Jak si to sami vyberou, tak takové to budou mít.
Jinak tu děláme kontrolu poctivosti prodeje jarmarečníků a prodejců. Vždycky někoho polapíme a pak ho máčíme. Tak, jak to bývalo ve starých časech zvykem.

Kde si obstaráváte dobové kostýmy?
Většinou je šijí naše ženy, milenky, manželky a prostě kde se kdo namane.

A boty?
No, ty se dnes strašně špatně shání, protože ne každý je ochoten šít tu starou poctivou práci.

Co zbraně?
To je taky problém. Bývalí šermíři, kteří dospěli do věku kolem těch padesáti let, kdy už nemůžou šermovat, tak vlastně teď dělají zbraně. Oni tomu opravdu rozumí, takže od nich raději zbraně kupujeme, neděláme si je sami.

A kolik vás je?
Je nás čtrnáct, tady je jen půlka, protože druhá půlka je dnes jinde. Těch akcí je víc, my jsme byli v pátek v Havlíčkově Brodě, včera jsme byli v Netíně na svěcení praporu a dnes jsme tady.

A kde vás můžeme vidět příště?
Za týden budeme na velkém jízdním turnaji, kde budeme dělat turnaj pro Valašského krále Bolka Polívku a pak budeme pět dní na Pernštejně, na slavnostech Pernštejnského panství.

Kromě zmíněných představení vystoupila i ohňová tanečnice a k dobré náladě přispěli svými písničkami i Pouličníci z Tábora.

Jednou z atrakcí byla i jízda bryčkou a bylo to docela zajímavé srovnání, bryčka tažená koňmi versus nové auto. Myslím si, že pasažéři v automobilu leckdy záviděli jízdu na čerstvém povětří a v neuzavřeném prostoru.

Navštívili jsme i jarmark v Krátké, ale tam jsme bohužel došli už pozdě, program už skončil. Tady bylo stánků méně, ale jejich sortiment si v ničem nezadal se stánky ve Sněžném. Byl také velice zajímavý. Prodavači si pochvalovali, že i zde byla spousta lidí, a že se tento druhý ročník velice vydařil.