Příznivci Hynka Jurmana se mohou těšit na novou knížku

Příznivci Hynka Jurmana se mohou těšit na novou knížku

Hynek Jurman je na Vysočině pojem. Jeho knížky tu najdete téměř v každé domácnosti, o vesnických a městských knihovnách nemluvě.

Hynek Jurman píše knížky poučné (Bystřicko, Smírčí kameny na Vysočině, Nesmazatelné stopy), úsměvné (Být za vodó), ale také k zamyšlení (Jak to bylo s partyzány, Smrt pod Květnicí). K posledně jmenovaným bude patřit i jeho nejnovější knižní miminko, které spatří světlo světa během krátké doby.

Nová knížka se bude jmenovat „Stíny v nás" a o čem bude snad nejlépe vysvětlí sám autor:

„Svět není jenom bílý, svět není ani zcela černý. Nejrozmanitější odstíny barev září kolem nás a dávají našemu světu krásu. Nejrozmanitější odstíny barev nalezneme i na příbězích z nedávné historie, ač by je mnozí nejraději viděli jednobarevné, říkám v úvodu své práce. Zvu čtenáře na výpravu po stopách rádoby jednobarevných událostí a vyzývám je, aby měli oči dokořán a nic si nenamlouvali.
Všechny tři příběhy odděluje skoro přesně tisíc dnů. První se odehrál v posledních válečných měsících na Přibyslavsku a představoval do té doby největší válečnou přestřelku na Vysočině. Odehrálo se tam drama téměř antické. Dne 2. října 1944 byli v malé vesničce Hřiště u Přibyslavi zastřeleni dva bývalí českoslovenští důstojníci českými četníky. V odvetě pak byla vyvražděna partyzány převážná část četnické stanice. Ze čtyř zastřelených a jednoho těžce zraněného četníka byli pouze dva při střelbě v Hřišti. Mezi místními občany se vždy vedly spory o zaslouženém či nezaslouženém trestu, o osudu viníků i nevinných. Tragédie byla v tisku už mnohokrát popsána, ale vždycky dost odlišně.Veřejně se však spíše mlčelo.


Druhý příběh vrcholí v posledních válečných hodinách v květnu 1945 v Třešti a přináší smrt desítkám nevinných. Německá dívka Herta Kašparová měla vybrat ze msty za nedávné ponižování své rodiny horlivými revolucionáři na 20 rukojmí, kteří skončili na popravišti. Ve skutečnosti vybrala maximálně 11 mužů, tedy necelou třetinu ze 34 popravených. Kromě nich přineslo město na konci války mnohé další oběti. V těch dnech zemřelo v nejbližším okolí 58 mužů.
Příběh mstivé německé dívky byl samozřejmě z pohledu tvůrců i diváků jistého televizního dokumentu nesmírně vděčný, ale pro osvětlení událostí ve všech souvislostech zjednodušený. Nepostihoval celou tíhu událostí, které dopadly v květnu 1945 na město Třešť. Ve své knize dávám prostor pamětníkům, kteří se shodují, že za tragédií stálo především nepřipravené a chaotické povstání, jež vyhlásili vůdci, kteří se pak sami zavčas schovali v lesích...
Třetí příběh skončil dva roky po válce jako přímý dozvuk té nejstrašnější války. Začal na Ukrajině, pokračoval v Polsku, valnou částí na Slovensku a skončil na Moravě. Československá armáda měla zrovna nedostatek vojáků, když druhý ročník záklaďáků odešel do zálohy. Proti vycvičeným ukrajinským ozbrojencům poslalo tedy naše velení žáky školy důstojníků v záloze, tedy chlapce bez jakýchkoliv bojových zkušeností. Mezi nimi byl i Pepík Šikula ze Švařce u Štěpánova nad Svratkou, jenž si přišel pro smrt až do Nízkých Tater. V létě 1947 tam padl společně s dalšími vojáky v boji s banderovci. Ti dostávali desítky let zjednodušené a vždy předem negativní nálepky. Já se snažím ukázat, že to i s banderovci bylo mnohem složitější.
Všechny tři příběhy jsou plné nesrovnalostí, záhad, otázek. A také vykřičníků! Se všemi se už více než šest desítek let manipuluje a všechny tři vrhají do dnešních dnů stíny podvečerně veliké. Stíny, před kterými neutečeme. Stíny v nás...
Rád bych poukázal na to, že je mezi námi pořád spousta zarputilců, kteří nechtějí hýbat dějinami, nechtějí vrátit majetky okradeným, nechtějí napravit staré křivdy, nechtějí ani sundat krvavé nálepky z tolika mylně posouzených lidí, národů, států, událostí... Je už opravdu nová doba?"



Skalní příznivci Hynka Jurmana si nemohli nevšimnout, že pracovní verze této knížky vycházela na pokračování na autorově internetové stránce. Takže mnozí již ví, co je vlastně čeká. Ve své knize nám autor podá odpovědi na mnohé otázky týkající se naší minulosti. A záleží jen na nás, jestli tyto odpovědi budeme chtít slyšet.

Publikace bude vydána za finanční podpory Fondu Vysočiny. Za zapůjčení historických fotografií děkuji Hynku Jurmanovi.