Na hradě Skály byly "dveře" otevřené

Na hradě Skály byly Autor: Helena Zelená Křížová" data-src="/public/frontend/images/empty_850x560_1.jpg">

Každý, kdo nebyl líný, vylezl v sobotu na kopec Štarkov a navštívil zříceninu hradu Skály, odcházel určitě velice spokojen.

Jak by ne, nestává se každý den, že by vás po zřícenině prováděl takový odborník, jako je pan Belcredi. Všem zájemcům podal vyčerpávající výklad dějin hradu a odpověděl na každou zvědavou otázku. A že jich nebylo málo.

 

Vystavené nálezy měly neustále spoustu obdivovatelů. Bylo jich tam hodně, i když ty nejcennější, jak řekl pan Belcredi, jsou uschovány v trezoru. Snad největší obdiv sklízely kamenné dělové koule. Nejeden návštěvník se jich alespoň dotknul, když už si je nemohl vzít do ruky a potěžkat. Ale i to bylo sem tam někomu dovoleno.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Návštěvníci se prostřednictvím nákresů od pana architekta Borka mohli také seznámit s tím, jak hrad vlastně kdysi vypadal. Často jste mohli zahlédnout skupinu návštěvníků, stojící u obrázku, jak se dohadují, jestli jsou ještě na nádvoří nebo už se dostali do obytné části. Mnohdy jen díky nádrži na vodu, která se dochovala dodnes, určili svou polohu.

Děti se při výkladu občas trochu nudily, ale jejich pozornost okamžitě upoutali pomocníci pana Belcrediho, kteří byli neustále v plné práci. Davy návštěvníků se nedali rušit. Ani dospělí si nenechali ujít příležitost a zvědavě se dívali pracovníkům pod ruce, aby jim neunikl ani jediný nález.

Archeologové zde byli již od středy. Tentokrát jim štěstí přálo a podařilo se jim odkrýt pec, ve které se odlívaly kule do pušek. Jednu z nich i našli. Kromě toho nalezli umělou jeskyni a v ní dokonce polovinu kamenné dělové koule. Jeskyňka měla u návštěvníků veliký úspěch, nejeden z nich neodolal a nakoukl nebo dokonce vlezl dovnitř.

Počasí naštěstí této akci přálo, i když ráno to vypadalo všelijak. A příroda, jakoby se chtěla také v tento výjimečný den ukázat. Do zlata a mědi oděné stromy se krásně vyjímaly proti modrému nebi. Pořád bylo co fotit.

Hradem prošlo tři sta deset návštěvníků a také šest psů, kteří byli vítáni stejně vřele, jako jejich páníčci. Kdo chtěl, mohl se občerstvit horkým čajem, s rumem nebo bez, čehož mnozí ihned využili. Všichni odcházeli velice spokojení, hlavy přeplněné spoustou informací. Jen pan Belcredi si bude muset asi týden léčit hlasivky. A já bych mu jménem spokojených návštěvníků touto cestou ještě jednou ráda poděkovala. Snad se dá i přemluvit a za rok akci zopakuje. Takže nashledanou na hradě Skály.