„Rok 1794. Nebyla žádná zima. Též toho roku malé dítky velice mřely." Tak na tyhle věty z Pamětní knihy Jiřího Vrbase jsem narazila zrovna ve chvíli, kdy jsem „ležela" s dcerou na dětském oddělení v novoměstské nemocnici.

Letošní zima si s tou z roku 1794 v ničem nezadá. Možná by se dala spíš nazvat pozdním podzimem nebo brzkým jarem. Toto počasí je přímo ideální pro různé viry, které se v něm neustále množí. I proto jsou letos děti více nemocné než jiné roky.

Naštěstí už moderní medicína dokáže lecjaké zázraky. Když ale nepomůže domácí léčba, nedá se nic dělat, nemocnice vás nemine.

Dětské oddělení v Novém Městě na Moravě je příjemné místo pro stonání. První dny vám sice není zrovna nejlépe, to proto, že máte strach o zdraví svého caparta, ale hned jak největší krize pomine, začínáte si to tu užívat.

My jsme měly štěstí, že jsme se dostaly na pohádkově vymalovaný pokoj. Dcera, která ležela v postýlce s horečkami, si připadala jako na prázdninách u moře. Všude ryby, vedle nich mořský koník, chobotnice, zlatá rybka, která slibuje splnit jakékoliv přání... Jen šumění přílivu a odlivu scházelo.

Po dvou dnech, kdy teploty klesly, mohla za ostatními dětmi do herny, což byl teprve ráj. Spousta hraček, her a hlavně paní učitelka, která je tu jen a jen pro kluky a holčičky. Maminky si zatím mohou skočit něco nakoupit nebo se věnovat jakékoliv činnosti. Prostě taková malá dovolená.

Lékaři ale nemají s malými pacienty zrovna jednoduchou práci. Problémem je přimět například Pepíčka, aby si na paní doktorku otevřel pusu. Nejdříve se musí podívat na mandle mamince a sestřičkám, pak teprve je ochotný říct ááá a vypláznout jazyk i Pepíček. Všechno zde probíhá pokud možno v klidu a s přihlédnutím na dětského pacienta.

Ještě v horším postavení jsou sestřičky. Caparti velmi brzy zjistí, že když se k nim sestřička s přívětivým úsměvem blíží, může mít za zády zákeřně schovanou injekci. Proto jsou velmi obezřetní a každou návštěvu ze stran zdravotního personálu si nejdříve pořádně prohlédnou, než si ji připustí k tělu.

Pobyt v nemocnici není nikdy nic příjemného, protože je vždycky spojen s nějakou nemocí nebo léčebným zákrokem. Ale dá se prožít v klidu a v pohodě a to nejen díky barevnému a veselému prostředí, které malé pacienty alespoň chvíli odpoutá od věcí nepříjemných, ale také zásluhou trpělivých a usměvavých lékařů a sester. A ty v novoměstské nemocnici také najdete.

Takže když vás přepadnou zákeřné viry a nedají se vystrnadit žádným léčebným prostředkem, nebojte se nemocnice. I tam může být hezky.