Krása Vysočiny láká básníky, spisovatele, sochaře a hlavně malíře. No a kde jsou malíři, tam musí být také galerie.

Ne každá galerie je však velká a honosná. To ale neznamená, že malé výstavní prostory za těmi většími nějak zaostávají. I v nich lze najít krásná díla známých i méně známých malířů a dalších umělců. Jen jsou někdy méně známé a také méně navštěvované.

Jednou z těch menších je i Galerie Sněžné, patřící rodině Bukáčků. Donedávna vystavovali v pronajatých prostorách, pak odkoupili zchátralé stavení vedle sněženské školy. Opravili jej a o nové výstavní prostory bylo postaráno.

„Tady je to takové komornější. Nevadí nám, když si někdo obraz sundá a jde si ho prohlédnout třeba ven, kde na něj dopadá lepší světlo," říká pan Bukáček starší.

A nebojíte se, že vám někdo s obrazem odejde?
Takové starosti si moc nepřipouštíme, u nás vládne důvěra.

Kolik malířů u vás vystavuje?
Máme tady komisní prodej. Své obrazy zde nabízí padesát a v sezóně až osmdesát malířů. Kromě těchhle výstavních prostor máme ještě několik desítek obrazů ve zdejším hotelu, v jídelně.

Máte vy osobně nějakého oblíbeného malíře?
Ano. Pana Odvárku. To je velice solidní člověk a nádherně maluje Vysočinu. Samozřejmě, že když k nám někdo přijde nakupovat, tak chce především Vysočinu. Pochopitelně že u nás nebude chtít kupovat třeba Prahu.

Kromě obrazů vystavujete ještě i další věci...
To ano, třeba řezbářské práce, keramiku, malované hedvábí, batikované oděvy. Všechno jsou to opravdu originály, od všeho jen po jednom kuse. Stává se nám, že se některé zákaznici zalíbí něco z oděvů, ale chtěla by jinou velikost. My jí nemůžeme vyhovět, protože každý model je tu jenom jednou.

Hodláte ještě galerii nějak rozšiřovat?
Galerii ne, ale v budově by měla v budoucnu být i knihařská dílna. Syn a manželka, to jsou knihaři. A také zakládající členové České knihařské společnosti. U nás už vlastně knihařství je, ale máme ho zatím doma. Až se tady opraví spodní prostory, přestěhujeme jej sem.

Výstavní prostory Galerie Sněžné nejsou opravdu nijak veliké, na kvalitě vystavovaných děl to však není znát. Navíc si tam člověk připadá tak nějak domáčtěji. Útulné prostředí s krbem, ve kterém plápolá živý oheň, vám připadá důvěrně známé. Každý se tam jistě bude rád vracet.