Rytíři bez bázně a hany

Vrátit se znovu do dětských let se podařilo starostovi Žďáru nad Sázavou, Jaromíru Brychtovi na vernisáži výstavy skupiny historického šermu Flamberg.

 

 

 

 

 

Pan starosta se zde představil jako neohrožený bojovník. S hlavou chráněnou rytířskou helmou, s mečem v jedné a štítem v druhé ruce vypadal velice odhodlaně a bojovně. Celkový dojem poněkud kazila kravata, ale ta na takovou příležitost, jakou je slavnostní zahájení výstavy, opravdu patří.

Ve svém úvodním proslovu se trochu dotknul té něžnější části přítomné společnosti, když doslova řekl: „Kluci jsou věčně mladí, to jenom ženský stárnou. Kluci jsou věční puberťáci." Dámy mu to však odpustily a Jaromír Brychta zavzpomínal na doby svého dospívání, kdy by si místo tanečních raději hrál s kluky na vojáky. Pan starosta nezapomněl poděkovat členům skupiny Flamberg za jejich dosavadní práci. Ta je, podle jeho slov, „vynikající reklamou města Žďár nad Sázavou".

Všechny přítomné pak přivítal ještě bývalý hejtman a zakladatel skupiny Flamberg, Ladislav Konvičný. Zavzpomínal na počátky skupiny, kdy založil v Domě dětí a mládeže kroužek historického šermu, na nějž se přihlásilo osm děvčat a pouze jeden mladý muž. Naštěstí se postupně připojili další členové, takže skupina nezanikla hned po svém založení. Ladislav Konvičný nakonec popřál Flambergu mnoho štěstí do dalších let a zahájil výstavu mohutným zatroubením.

Pak už se přítomní hosté rozprchli obdivovat velice zdařilé repliky historických zbraní, rytířská brnění a vůbec všechno, co k rytířům patřilo a patří. A já jsem si nemohla odpustit alespoň trochu vyzpovídat jednoho ze soudobých rytířů, Ladislava Konvičného.

Kdy vznikla skupina Flamberg?
Flamberg jako skupina historického šermu vznikla v říjnu roku 1991. Já jsem se přistěhoval do Žďáru nad Sázavou z Hranic na Moravě, kde jsem od svých osmnácti let dělal historický šerm. Myslel jsem si, že mým přestěhováním skončí i můj koníček, ale přišel za mnou tehdejší ředitel Domu dětí a mládeže a ptal se mne, jestli bych tam nechtěl udělat kroužek. Tehdy přišlo osm děvčat a jeden chlapec, romantika jednoznačně zvítězila u děvčat. Asi si taky představovali, že budu vysoký a krásný muž, ale čekal je omyl. Dvě děvčata nakonec vydržela, zbytek odešel. Pak přišli další kluci. Takové to zdravé jádro vydrželo, my jsme pak z domu dětí odešli a založili si vlastní občanské sdružení.
Ta dnešní výstava je takovou retrospektivou života Flambergu, tak jak začínal, jak rostl. Nemáme žádného mecenáše, žádného sponzora, živíme se sami. Financujeme si vše především našimi vystoupeními a když je potřeba, tak třeba i brigádou.

Váš koníček je jistě finančně hodně náročný...
Je to hodně náročné a to nejen finančně, rodiny s námi musí soucítit. V republice je asi dva tisíce osm set šermířů a spousta z nich je rozvedených. Ne každá žena tohle unese. Vystupujeme přes víkendy, v týdnu chodíme na tréninky, takže často nejsme doma. O to je to horší.

Kdo vám šije kostýmy?
Kdo se v dané chvíli nalézá poblíž a kdo to umí, protože my jsme docela nároční. Když si naše kostýmy prohlédnete, tak vidíte, že jsou šity z látek, které musí co nejvíce odpovídat látkám dané doby. Také model musí být zachován. Ne každá švadlena to zvládne.

A obuv?
Obuv musí být také dobová, jinak to nejde. I tu si necháváme šít na zakázku.

Předmětem největšího zájmu jsou samozřejmě zbraně...
Zbraně jsme si v prvopočátcích dělávali sami, ale spoustu věcí už dneska kupujeme. Staří šermíři už šli dnes do důchodu a začali dělat zbraně.

A přibíráte do Flambergu další zájemce?
Pořád bereme mladou krev. Nemůžeme usnout na vavřínech. Já jsem jako hejtman loni abdikoval, protože je zapotřebí, aby už to vedl někdo mladší. Každý má svou životní etapu a měl by najít správný čas, kdy je dobré odejít z pole slávy. Tu svou dlouholetou činnost jsem teď zúročil v tom, že jsem začal dělat spíš management. Někteří staří šermíři začali dělat zbraně, já jsem začal organizovat akce.

Kolik máte v současné době členů?
Čtrnáct. Tento počet se v podstatě drží od prvopočátku. To je pro Flamberg asi nějaké magické číslo. Někteří jsou aktivnější, jiní míň, prostě jako všude.

Kde můžeme letos Flamberg vidět?
Plánujeme vystoupení v Ostravě, v Telči, v Chotěboři, na Pernštejně a osmého a devátého června ve Žďáře. Když se to podaří, tak bychom udělali rozloučení s prázdninami. Akcí se nabízí spousta, možná dopadne i natáčení některých filmů. Všechno je to zatím v jednání

.

Výstavě tedy přeji hodně návštěvníků, členům Flambergu mnoho dalších úspěšných vystoupení a také chápavé manželky a panu starostovi aby byl na tom politickém bitevním poli stejně statečný, jako dávní rytíři, bojovníci bez bázně a hany.