Policie České republiky, jak jsem se dočetla, provádí úkony jako jsou přijímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídková činnost a vedení spisové služby.
Svá obvodní oddělení má roztroušená po celé republice. Policisty někdy vidíme velice rádi (pokud nám bylo třeba něco odcizeno, vloupal se nám kdosi do bytu nebo nám způsobil jinou újmu) nebo naopak velmi neradi (hlavně když spěcháme, nedodržíme rychlost a najednou se před námi objeví policejní hlídka). Ale ani samotní policisté to nemají vždy jednoduché. O tom, s jakými problémy se musí potýkat, jsem si povídala s JUDr. Liborem Černým, vedoucím Obvodního oddělení Policie ČR v Novém Městě na Moravě.
„Hlavním problémem u nás teď je nenaplnění stavu. Tuto situaci nám komplikují i problémy spojené s přijímacím řízením. Dnes už není základní vojenská služba, takže kdokoliv se přihlásí, tak nemá základní vojenské návyky. Problémem je získat takové mladé lidi, kteří mají už vyhraněnou osobnost, předpoklady fyzické i psychické. Ze sta uchazečů nám nakonec do užšího výběru projdou dva. Je to zapříčiněno i tím, že obecně je populace nezdravá. Pokud chcete nastoupit k policii, nesmíte mít žádné zdravotní potíže, alergie nevyjímaje. Do budoucna by se snad měly podmínky, týkající se zdravotního stavu uchazeče, poněkud zmírnit."
Kolik zde máte zaměstnanců?
„Měli bychom mít šestnáct výkonných plus dva vedoucí. Teď však máme pouze čtrnáct výkonných."
Máte ve sboru i ženy?
„Ano, jednu ženu. I ty mohou žádat o přijetí. V žádném případě se nedá říct, že by policie neměla zájem o policistky. Z důvodu diskriminace pohlaví to ani není možné. Kdo se přihlásí a splní podmínky, ten nastupuje."
Ten, kdo se k vám hlásí musí mít nějakou sportovní průpravu? Mám na mysli třeba judo, karate nebo nějaké kurzy sebeobrany?
„Nemusí mít nic. Stačí pouze běžná fyzická zdatnost, bezúhonnost, čistý trestní rejstřík, dobré posudky z místa bydliště a všechny dovednosti je už naučíme sami. Na rok a půl nastoupí do policejní školy a pak už jsou rozděleni na útvary. Přijati jsou na zkušební dobu a pokud absolvují tříletý maratón, tak se z nich stanou hotoví policisté."
Kolik obcí zahrnuje váš obvod?
„Více než padesát pět obcí. Od Herálce, Svratky a Jimramova po Bobrovou a Mirošov. Nejvíce trestné činnosti zaznamenáváme v severní části obvodu. Kromě běžné přestupkové agendy zde v současné době řešíme odcizení deseti telat z kravína v Novém Jimramově, krádež pokladny z prostor Obecního úřadu ve Sněžném, vloupání do trezoru v kanceláři firmy Agromeran Trhonice, vloupání do rekreačních chalup v k.ú. obcí Svratka, Milovy, Fryšava a Mirošov, vloupání do prodejny potravin v Jimramově, pokus o vloupání do čerpací stanice Euro Oil v obci Svratka, vloupání do osobních automobilů v obci Blatiny a Nové Město na Moravě. To vše v počtu čtrnácti policistů."
Setkáváte se někdy se zvýšenou agresivitou občanů vůči policistům?
„Všude se setkáváme s agresivitou, ale ta je spíš zaměřena vůči okolí, ne vůči policistům."
Vy pocházíte přímo z Nového Města na Moravě, je pro vás horší, že jste na domovské půdě nebo z toho pro vás plynou naopak výhody?
„U některých policistů je to předsudek že tím, že slouží doma, nemohou vykonávat službu tak, jak by si představovali. Že se setkávají s kamarády, příbuznými..... Já naopak tvrdím, že to není pravda, že osobní a místní znalost je daleko větším přínosem, než sloužit v anonymním, cizím městě a nikoho neznát. I když určitě je to jednodušší třeba na úseku dopravy, klasická pokuta se uděluje lépe cizímu než známému. Máme však velkou škálu možností jak řešit přestupek, nemusí to být vždy bloková pokuta. A navíc činnost na úseku dopravy je jen jedna z mnoha, my se na ní podílíme tak jeden den v měsíci. Kromě toho jsme v turisticky atraktivní oblasti, takže je tu pořád hodně cizích lidí.
Máte více problémů s místními nebo s turisty?
Ani s místními ani s turisty moc problémů nemáme. Oblast Nového Města patří v rámci republiky k těm klidnějším.
Problémy jsou spíše s pachateli „cestovateli", kteří jezdí po republice a nabízí po domácnostech různé produkty. Vybírají si hlavně starší lidi, kterým jeden z nich předvádí různé zboží a druhý je mezitím o všechno obere.
Měli jste tu teď nějaký takový problém?
V letošním roce ještě ne, ale v minulosti ano. Bylo to v Radešínské Svratce, Bobrové i jinde.
Co prevence? Děláte třeba nějaké besedy?
Ano, dobré zkušenosti máme například s první ZŠ, tím ale nechci říct, že ostatní školy nespolupracují. Ale na rozdíl od Městské policie, která má na starosti jenom dvě školy, tak my jich máme o mnoho více. Spíše vítáme hromadné akce pro děti v regionu, jako jsou například „dětské dny".
Vrátíme se k dopravě. Poslední dobou, zvláště v okolí Nového Města, častěji vidíme policejní hlídky s radarem....
Já nejsem příznivcem toho postavit radar a měřit. Byl bych raději, kdyby situace na silnicích tu rychlost prostě neumožňovala. Město je přeznačkováno, kdyby tu některé značky nebyly, pak by každý musel dodržovat pravidlo pravé ruky, dávat větší pozor a jet pomaleji. Dalším řešením je i zřízení zpomalovacích pásů v celé šíři přechodů pro chodce. A také zřízení „Obytných zón" by mohlo přispět ke zpomalení dopravy.
Podle mého názoru by represivní prostředky měly být využívány až poté, kdy se míjí účinkem všechna mírnější a preventivní opatření.
A problémy s parkováním?
Ty jsou, zejména v Novém Městě, na denním pořádku. Je třeba si uvědomit, že samotné místo trvalého bydliště, popřípadě sídlo provozovny či vlastnictví nemovitosti nikoho neopravňuje porušovat zákon. Ten zakazuje stání v místech, kde nezůstává alespoň jeden volný pruh široký nejméně 3m pro každý směr jízdy. Samotný fakt, že zde není umístěna dopravní značka, a že již takto dvacet let parkuji, neznamená, že je to povolené parkování. V mnoha lokalitách se jedná spíše o lenost řidičů otevřít si bránu a vjet si na vlastní pozemek. V této oblasti jsme již vyvolali jednání se zástupci Městské Policie a starostkou města a navrhujeme zřízení více jednosměrných ulic a to do té doby, než zde bude vyřešeno parkování.
A abychom náš rozhovor nekončili tak vážně, tak bych měla ještě jednu otázku. Co říkáte vtipům o policajtech? Sbíráte je, poslechnete si je rád nebo je naopak nesnášíte?
Určitě je nesbírám, ale rozhodně mne neuráží. A mnohé jsou i pravdivé.