Muzejní rada

Muzejní rada

Mnohá města v nedávné době jmenovala své komise a rady. Spousta z nich mají například komisi kulturní, společenskou nebo sportovní, komisi péče o rodinu a děti, projednávání přestupků a kdoví jaké ještě.

Rady se většinou omezují pouze na redakční. V Bystřici nad Pernštejnem, kde je nadúroda amatérských i profesionálních historiků, museli založit i radu muzejní. Její předsedkyní se stala Judr. Eva Špatková, tajemníkem byl zvolen (coby nejvyšší historická autorita ve městě)
PhDr. Vladimír Cisár, ředitel muzea.

Tato rada vznikla jednak jako poradní orgán ředitele muzea a pak také z důvodu nesjednocených názorů na historická data. Problémy s historickými událostmi jsou, podle starosty Karla Pačisky, v Bystřici dlouhodobé. Každý si dějiny Bystřice vykládá trochu jinak.

Ani v materiálech vydaných městem nejsou historické události zaznamenány vždy stejně. Jedná se hlavně o datum vzniku města, datum postavení kašny atd. „ Rada dostala za úkol do 30. 4. sjednotit oficiální materiály, které budou platit. Ty by byly na internetu a také ve všech našich brožurách," říká Karel Pačiska a dále dodává: „to, co se v některých knížkách píše o Bystřici, to je doslova tragédie."

Hodně debatovanou osobností je i bystřický rodák, zemský archivář a historik Antonín Boček, autor čtyřsvazkového díla CODEX DIPLOMATICUS MORAVIAE neboli Soubor listin a listů moravských. Za jeho práci mu byl dokonce císařem Ferdinandem udělen titul zemského historiografa. I této osobnosti je bystřickými zazlíváno, že poněkud poupravil dějiny svého rodného města.

Otázkou ovšem je, zda se na historických datech dokáže shodnout nově vytvořená muzejní rada, složená z lidí zastávajících mnohdy protichůdné názory. Rozhodně je však dobře se o to alespoň pokusit.V našem regionu je spousta měst, jejichž představitelé nemají o historii zájem. I když jsou mnohde dějiny velice bohaté na události, často se nenajde nikdo, kdo by doporučil jejich zpracování. Tato situace však Bystřici nad Pernštejnem rozhodně nehrozí.