S karnevaly se uplynulé víkendy doslova roztrhl pytel. Sněhu je pomálu, led se na našich rybnících téměř neobjevil a tak děti i dospělí hledají zábavu jinde.
Uděláme karneval. To se lehko řekne, ale jeho příprava není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Nejdříve se musí najít vhodné prostory. Tam, kde mají kulturní dům nebo nějakou větší společenskou místnost, to není problém. Jinde se musí domluvit například s majiteli penzionu. Ale i majitelé penzionu bývají různí. Někteří vám velmi ochotně vyjdou vstříc, jiní by nejraději každou aktivitu vesnických spolků zkazili. Pokud to není jejich nápad a jejich zisk, pak je nejlépe jakoukoliv zábavu zatrhnout hned zpočátku.
Když najdete místnost, je třeba připravit ceny. Samozřejmě, že se dají nakoupit, ale když nejste jako spolek samostatně výděleční, museli byste vše hradit z vlastní kapsy. Proto se často přistupuje ke sponzorským darům. Ale ouvej, i tohle bývá kámen úrazu. Málokdo má ruku otevřenou, většina podnikatelů vám místo otevřené dlaně raději ukáže zatnutou pěst. Ale najde se sem tam dobrodinec, který něco přidá. Hlavně když je to pro děti. Zbytek cen musíte vyrobit sami. A nejen ceny. Také dekorace a výzdoba je potřebná, chcete přece, aby vypůjčený sál nebo tělocvična vypadaly trochu vesele. K takovéto práci se sejdou většinou maminky. A bohužel vždycky ty samé. Ostatní se jdou pouze s dětmi na karneval pobavit, však on jim to někdo připraví. I když to tak nevypadá, příprava a výroba cen není vždy jen protivná dřina. Většinou je u toho spousta smíchu a také povídání. A času stráveného touto činností nikdo nelituje.
A přichází den Dé. Organizátoři se sejdou už dopoledne, aby všechno připravili a důkladně vyzdobili. Spousta věcí se musí přivézt, uspořádat stoly a židle, navěsit fábory, nafouknout balónky... Odměnou jim pak je dětský úsměv a nefalšovaná radost, kterou s sebou přináší první návštěvníci.
Masky, se kterými děti přichází, jsou úžasné. Někdy člověk žasne, kolik práce bylo vynaloženo na jejich realizaci. A i když se tu sejde třeba pět vodníků nebo čtyři princezny, můžete se vsadit, že ani jedna nebude stejná. Porota, která hodnotí nejlepší masku, to rozhodně nikdy nemá jednoduché.
A pak už následuje jen hudba, tanec, soutěže. Těch nemají děti nikdy dost a v přestávkách se netrpělivě ptají, co dalšího jim organizátoři připravili. A samozřejmě, že nesmí chybět zlatý hřeb celého karnevalu - tombola. I když ceny za soutěže ani věci v tombole nejsou nijak závratně hodnotné, děti odcházejí šťastné. Každý něco vyhrál, každý byl za svou námahu odměněn. Děti sladkostmi a věcmi a organizátoři šťastnými dětskými úsměvy a někdy i poděkováním rodičů.
Organizovat takovéto akce není rozhodně nejvděčnější práce. Karnevalem to nekončí, musí se ještě odnosit stoly a židle, uklidit dekorace, odvézt věci. Ale nikdo si nestěžuje, právě naopak. Po vydařené akci už všichni plánují, co by se mohlo udělat příště, koho oslovit jako sponzora, kde vzít peníze, co všechno připravit. Pomalu už se rozdělují další úkoly. Snad to nadšení těm pár jedincům, kteří se o něco snaží, vydrží.