Nemám rád obrazy srovnané u zdi

Nemám rád obrazy srovnané u zdi

Řekl Jan Svoboda, malíř z Radňovic, a začal budovat svou vlastní výstavní místnost. A protože je už téměř hotova, slavnostně ji minulý týden otevřel.




Obrazy už tedy nemá srovnané u zdi, ale pěkně navěšeny. Přesně tak, aby si je každý mohl podle libosti prohlížet.

Proč prohlížecí místnost (tedy kromě toho, že nemáte rád obrazy srovnané u zdi)?
Ono je to taky trošku ochrana pro mne. Často se stává, že někdo přijde a vidí zamluvený obraz, který se mu zalíbí. To je vlastně taková zákonitá věc. Jakmile řeknu, že je něco zamluveného, tak to najednou všichni chtějí. Nabízejí víc peněz, přemlouvají.... A to nemám rád. Navíc mám obrazy rozdělané nebo zase jiné, které už jsou sice dodělané, ale právě prochází obdobím šestitýdenního hájení, kdy si jich chci užít já. A o ty je taky největší zájem. To mne pak už nebaví. A co mne nebaví, to se snažím odbourat. Takže lidé budou v místnosti oddělené od ateliéru a budou si moci prohlížet pouze „odstavené" obrazy. Ty, které nejsou ani hájené, ani zamluvené. Budou si je moci v klidu prohlížet a vybírat třeba tři hodiny. Když si uvaří kafe, tak si tam budou moct dát i kafe. A já nebudu nervózní, že mne zdržují od práce.

Vaše prohlížecí místnost není ještě úplně hotová, co jí ještě chybí?
I když tam není co moc vymýšlet, tak já vymýšlím pořád. Mám třeba už třetí variantu způsobu osvětlení. Tahle snad už bude poslední. Světla, která jsou volně k sehnání, jsou spíše takovou módní záležitostí. Za dva, tři roky už budou zastaralá. Takže je raději vymýšlím sám. První varianta byla, že mi světla budou dělat topenáři, to jsem ale nakonec zavrhl.

Světlo od topenáře? To si nedovedu představit.
Měla to být taková změť měděných trubek, ze kterých by sem tam trčela žárovka. Ale raději jsem se pak vrátil k ekologickému způsobu práce. To znamená - co si můžeš udělat sám, to si udělej. A také budu mít vše víc pod kontrolou.

Já si představuji, že když vejdu do místnosti, tak by na mne měl hned „dýchnout Svoboda".
To by měl. Místnost je poměrně prázdná, to hlavní jsou obrazy. Měla by jimi být doslova vytapetovaná. Obraz vedle obrazu.

Slavnostního otevření se zúčastnilo tolik lidí, že nebylo možné si místnost v klidu prohlédnout. Ale teď už tady ta možnost je. Takže kdo z vás má rád pocitové obrazy Jana Svobody a chtěl by si některý koupit, má jedinečnou příležitost domluvit se s malířem na návštěvě. Předchozí domluva je opravdu nutná, neboť výstavní místnost není žádná galerie a nejsou zde určeny návštěvní hodiny. S nákupem uměleckého díla pak nebude muset nijak spěchat, může usednout do křesla a dívat se a dívat se a vybírat.....