Hromy a blesky už tu byly zase

Ve čtvrtek a v pátek se přehnaly nad Vysočinou četné bouřky a průtrže mračen. Někde se dočkali dokonce i krupobití.

Běsnící živly odjakživa lidi děsily a také přitahovaly. Když se blížila bouřka, v každé chaloupce na Vysočině zazářilo světýlko v okně. Zář pocházela od svíčky hromničky, kterou obyvatelé zapalovali na ochranu před bleskem. Měla jim pomoci ochránit stavení, pole, lesy i je samé. Jak moc to pomáhalo, to už bylo vedlejší. Hlavně,  že tu hromnička byla, posvěcená a zapálená.

 

A i když bouřka odešla, ještě dlouho si o ní všichni povídali. Když byla dlouhá a zlá, často se ode vsi ke vsi nesly zvěsti, kolik škody kde nadělala. Dnes už hromničky nezapalujeme, máme hromosvody. Ale při čtvrteční bouřce byla zase vidět světýlka v oknech ve značné části Vysočiny. Ne, nebyla to zář hromniček, to jen „vypadl“ na nějaký čas elektrický proud a muselo se zase začít svítit postaru.

 

 

 
 

 

 
 

 

Mělo to své kouzlo, venku za oknem temno, potoky vody se valily z oblak dolů na zem, vítr rval větve stromů a doma za oknem bylo teplo a milo. Čadivý plamen svíčky líně olizoval knot a opět byl čas sesednout se ke stolu, na chvilku vypadnout z pracovního kolotoče a věnovat se jeden druhému.

 

 

 

 

 
 

 

 

 
 

 

 

 

Ale i dnes se po bouřce probírají škody, které napáchala. Někde přelámala stromy, jinde kroupy zničily úrodu. Ale snad největší škody tentokrát zavinil přívalový déšť, který se na Vysočinu snesl. Nebyly to „pouze“ zaplavené sklepy, někde zmizely pod nánosem bahna dokonce i silnice. Pomoci musela až technika, která mokrou hlínu odklidila a auta mohla zase projet.

 

 

 

 

 
 

 

Zvěsti se dnes šíří mnohem rychleji než dříve. Pomáhá při tom televize a další sdělovací prostředky. Pomalu se vytrácí kouzlo starých dob, kdy sedlák přijel z několik kilometrů vzdálené vesnice a s očima navrch hlavy vykládal, jak tam uhodil blesk a onde kroupy pomlátily obilí. Dnes to dostaneme naservírováno na stříbrném podnose. Ale něco z dřívějška zůstalo. I v současné době se často některé zvěsti přikrášlí a okoření dalšími „zaručenými“ podrobnostmi. Ale tak už to na světě chodí. Odnepaměti.