Hrad Svojanov má velice bohatou historii. Nás však tentokrát bude zajímat pouze to období, kdy hrad vlastnil vítkovský velmož Záviš z Falkenštejna.
Ten roku 1288 uzavřel sňatek se sestrou uherského krále Alžbětou a z tohoto svazku se narodil syn. Něco tak významného jako je narození syna nemohl Záviš z Falkenštejna přejít jen tak. Událost musela být důkladně oslavena. I začaly se chystat velkolepé hody. Sám Záviš se však už oslav nedočkal, neboť byl Václavem II. zajat a posléze souzen a odsouzen.
Ale protože tato událost byla jednou z nejvýznamnějších v dějinách hradu, stále se k ní zde vrací. Tak tomu bylo i ve dnech 5. – 8. července, kdy na Svojanově vypukly „Dobové oslavy k poctě narození Závišova syna“. Pozvánka slibovala šermíře, divadlo, dobovou hudbu, rytířské soutěže, střelnici, právo útrpné naživo, historickou tržnici a další zajímavosti.
Stánků zde sice nebylo mnoho, ale zato program šermířské skupiny „Zoufalci z Nevdieku“ byl naprosto skvělý. Spokojeni byli malí i velcí. Někteří sice občas trochu pobledli, to když si je účinkující vybrali ke spolupráci, ale nakonec si dodali odvahu a téměř dokonale se vžili do nové role.
Šéfem skupiny historického šermu je Miroslav Krédl, známý též jako „Bobr z Bobrova“.
Co všechno je na Svojanově k vidění?
Jsou tu kováři, předvádíme pletení drátěných košilí, střelbu z palných zbraní, střelbu z luku, z kuší, lidé si mohou prohlédnout zbrojnici, dále tu jsou stánkaři s kůží a různými dalšími výrobky. Prostě je tu všechno možné, co se týká středověku.
Které období historie upřednostňujete?
Naše skupina dělá postupně celou sféru gotiky, tedy od rané gotiky až po husitství, což je pozdní gotika. Husitství, hlavně kvůli palným zbraním, to je naše doména. Věnujeme se píšťalám, hákovnicím, až po houfnice a plánujeme ještě větší dělo. Ale to nebudu předbíhat. Se svými miláčky dokážeme střílet až desetkrát za dvě minuty.
Kolik kusů zbraní máte?
V současné době vlastníme dvě houfnice, dvě píšťaly, dvě hákovnice a ve výrobě jsou dvě tarasnice.
Máte nějakého sponzora nebo vše platíte z vlastní kapsy?
Nemáme sponzora, financujeme se sami. Zbroj si vyrábíme také sami, hlavně drátěné košile, to je moje specialita. Jinak přilby a meče si necháváme dělat u odborníků, věci z kůže šiju zase já. Jak se říká „dobrý šermíř - to je devatero řemesel, desátá bída a jedenáctá zlodějna“.
To, že „uplést“ drátěnou košili opravdu umí, předvedl Bobr z Bobrova hned za chvilku všem přítomným.
Jak dlouho vám trvá výroba jedné drátěné košile?
Když je to dlouhá románská košile po kolena, tak až tisíc hodin.
Vaše skupina má sedm členů, všichni z nich mají drátěnou košili?
Ne. Víte, jak se to říká: „kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosé“. A šermířská skupina, která vyrábí drátěné košile, je sama moc nepoužívá.
Po chvíli jsem pana „Bobra“ opustila a vydala se za dalšími členy, kteří mezitím dokončili jedno z nesčetných představení.
Jak dlouho vám trvá secvičení jednoho představení?
Jedno představení je dlouhé asi tak třicet minut a nacvičujeme jej zhruba rok.
Koukám, že z vás pěkně teče…
Ano, shazujeme dvě kila za vystoupení. Je to výborné na zhubnutí.
Kolik vážíte před tím, než se vydáte na Svojanov a kolik po návratu?
Před Svojanovem sto deset po Svojanově devadesát.
Vaše představení je založeno na spolupráci s publikem. Měli jste s tím někdy nějaký problém?
Někdy nám nechce publikum reagovat, ale naštěstí to není tak časté.
Spolupracují lépe děti nebo dospělí?
Děti jsou spontánní, ale s dospělými se většinou pracuje lépe.
Na Svojanově neměli členové skupiny historického šermu se spoluprací s publikem žádný problém. Děti i dospělí prokázali svůj smysl pro humor i pro hru. A kde můžete zastihnout „Zoufalce z Nevdieku“ příště? 11. a 12. srpna bude jejich hostitelem hrad Litice, kde proběhnou „Turnajové hry Jiřího z Poděbrad“.
