To je název nejnovější výstavy Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou, která je dílem autorské dvojice Kamily Dvořákové a Mgr. Stanislava Mikuleho s vydatnou pomocí Mgr. Miloslava Lopaura. 

Naším průvodcem po výstavě bude tentokrát historik Mgr. Stanislav Mikule.

Vaše výstava nese název „Ze Žďáru a z Fantazie“, název poetický i tajuplný. Co přesně si pod ním máme představit?

Výstava v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou přibližuje návštěvníkům dva na první pohled nesourodé světy: Realitu a Fantazii. První z nich ukazuje Žďár v podání různých malířů, grafiků a ilustrátorů, k nimž patří Alois Podloucký, Václav Süss, Alois Moravec či Josef Kosinka (jehož dílem je obraz hořící Tvrze, sídla našeho muzea) a Rudolf Hanych (výjev z asanace Žďáru z r. 1978).

Tady trochu fantazii postrádám, jde spíše o skutečnost….

Ačkoliv oba obrazy zachycují skutečnost, vtahují diváka do zvláštního, již minulého světa, ať už jde o bouřlivé květnové dny roku 1945 či o ústup starého Žďáru nové výstavbě. Dvojrozměrné obrazy doplňuje stříbrná pozlacená příborová souprava, objevená v loňském roce při výkopových pracích v Žižkově ulici.

Některé obrazy nepůsobí zrovna idylicky, spíš děsivě….

Plameny, šlehající z Tvrze, evokují děsivý svět válečného pekla, jehož hrůzy vždy zdatně konkurovaly běsům pekla skutečného. Ďáblovi pomocníci – čarodějnice (na obrázku od Františka Hlavici), démoni (na výstavě v cyklu dřevorytů Strašidla od Karla Němce) a bludné duše (převážně v grafice Jana Konůpka) – vstupují do našeho světa ve druhé části výstavy.

Ne všechna vystavená díla jsou ale úděsná…

Místy je naopak ztvárněný svět spíše úsměvný, zvlášť když zjistíme, že někteří lidé se svých zlozvyků nedokázali zbavit ani po projití „údolím stínu smrti“ (viz dřevoryt Karla Němce Opilci a umrlec z roku 1926).

A slibovaná „Fantazie“?

Fantaskno se zde přímo stýká s realitou (a v díle Františka Emlera dokonce víc než jen úzce). Zatímco při pohledu na žďárská panoramata můžeme popustit uzdu fantazii a zamyslet se nad lidmi, kteří zde žili, dožene nás realita v makabrických výjevech k myšlenkám, zda přeci jen někde okolo nás neexistuje svět, jehož zákonitosti jsou pro nás zcela nepochopitelné a ve své tajemnosti až děsivé. Tak jako Předci v díle Jana Konůpka vstávají ze svých hrobů, dohání i nás naše minulost a dokazuje, že bez ní není budoucnosti, stejně jako bez fantazie není umění – ani realistického.

Slova jednoho z autorů jsou více než výmluvná a tak možná už jen malé připomenutí. Výstava je otevřená od 7. Listopadu do 25. listopadu denně kromě pondělí vždy v od 9 do 12 hodin a od 12,30 do17 hodin.

Foto Kamila Dvořáková