K místu havárie, k hotelu SKI, se okamžitě začali sjíždět zdravotníci, hasiči i policisté, aby byla raněným co nejrychleji poskytnuta pomoc a potřebná péče.   

Tak takhle nějak asi vypadal scénář úterního cvičení, organizovaného Zdravotnickou záchrannou službou kraje Vysočina. Šlo o opakované cvičení integrovaného záchranného systému. Při imaginární havárii autobusu došlo ke zranění dvaceti cestujících. Z nich bylo zraněno pět těžce a patnáct lehce.

„My jsme se dnes zaměřili hlavně na zdravotnickou část. Šlo o to si vše nacvičit, vyzkoušet si takovou havárii nanečisto“, říká ředitel Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina, MUDr. Lukáš Kettner. „Účelem cvičení je jednak naučit se třídit si postižené podle závažnosti poranění a pak také zaměřit se na terapii, která je prováděna ve stanu pro hromadné neštěstí. Ve stanu je prostor pro ošetřování a pacienti tam jsou v teple. Při jakékoliv pomoci venku mají ranění menší šanci na přežití. Když má někdo těžké zranění a navíc se ještě podchladí, je to vždy problém. Ve stanu se provádí vlastní terapie. Pacienti jsou ošetřeni a čekají na odsun tak, jak jsou k dispozici sanitní vozidla, eventuelně i vrtulníky. To je další z věcí, kterou je nutno nacvičit. Určení priority odsunu do zdravotnických zařízení. Chtěli jsme si také vyzkoušet, jak stan funguje, jaké má možnosti, jak rychle jsme schopni jej postavit, jaké má osvětlení, vyhřívání atd. Já jsem si přál, aby cvičení proběhlo na sněhu a v mrazu, bohužel nám počasí nebylo nakloněno. Ale i tak je to dobré.“

Na tomto cvičení jde i o koordinaci mezi záchranáři, hasiči a policisty…

„Ano. Jsou tady přítomny všechny tři složky. Primárně cvičíme my, ale hasiči nám pomáhají s transportem pacientů, s eventuálním ošetřováním, s dohledem a se stavbou stanu. Musíme se naučit komunikovat přes vysílačky, velitel zásahu se musí naučit koordinovat posádky, atd.“

Jak dopadla zkouška rychlosti stavění stanu?

„Stan byl docela rychle postavený. Ve dvanácté minutě mohli být první pacienti nošeni do stanu. Ve třiadvacáté minutě už byl  plně osvětlený, vyhřívaný, byly nachystány lehátka. Stan umožňuje uložit šestnáct pacientů.“

Kdo přijíždí k havárii jako první?

„Záleží na místě, kde se nehoda stane. Nejdříve dostaneme hlášení o nehodě. Svědek nebo přímo účastník nehody zavolá na dispečink, buď na náš nebo hasičům či policistům. Je to vlastně jedno, protože všechny tyto složky si informace předávají a okamžitě jsou vyslány nejbližší jednotky od nás i od hasičů. Následně samozřejmě přijíždí i policie. Pokud se na místo nehody dostane jako první vrtulník, tak při příletu na to místo dává okamžitě informaci na dispečink a odtud je pak tato informace předávána pozemním posádkám.

Kdo je u nehody první, to záleží na vzdálenosti posádek od místa nehody. Někdy jsme to my, jindy hasiči.“

A kdo je velitelem zásahu?

„Velitelem zásahu na místě neštěstí je vždy hasič, ale samozřejmě každá složka má svého velitele zásahu. Ti musí koordinovat svou činnost s hlavním velitelem zásahu.“

Samozřejmě, že když dojde ke skutečnému neštěstí, je vše mnohem složitější a náročnější. Nejde o to jen raněné vyprostit a ošetřit, je nutné zajistit jejich převoz do zdravotnických zařízení, zajistit místa v nemocnicích a další a další věci.  

Každá nová zkušenost je pro záchranáře, hasiče i policisty dobrá. Po vyhodnocení celého cvičení budou všichni vědět, kde a co je možné vylepšit nebo urychlit. A navíc každý záchranář by si měl takovou situaci alespoň jednou zkusit nanečisto. Při skutečném zásahu pak neztrácí drahocenné vteřiny.