Vánoční jarmark doprovázelo letos i pravé vánoční počasí.  Mráz štípal do tváří a sněhové vločky se líně snášely na promrzlé řemeslníky i na nadšené nakupující.     

Každý, kdo chtěl ještě něco dokoupit pod vánoční stromeček, spěchal v pátek na novoměstský jarmark.  A bylo z čeho vybírat. Dřevo, drátky, keramika, perleť, rohovina, vosk, dokonce i chladný kov, vše bylo k mání. A samozřejmě nechyběla ani horká medovina, den byl opravdu chladný a tak kalíšek této skvělé dobroty přišel každému k chuti.

Nedaleko kašny stály dva koše, ze kterých neustále vyplazoval živý oheň své ohnivé jazyky. A objevil se tu i jeden zapomenutý čert. Tedy vlastně čertice. Té se ale děti nemusely vůbec bát, spíš naopak.

Na vše shlížel z vrcholu svého majestátu Vratislav z Pernštejna. Bedlivým zrakem sledoval, zda někdo z jarmarečníků nešidí a jestli jej není potřeba potrestat pokutou nebo jiným způsobem. Vždyť už za časů jeho panování chodila po rynku městská rada doprovázena dvěma podruhy s píkami, která kontrolovala, nedějí-li se nějaké nepřístojnosti.

Městská rada už sice nepřístojnosti kontrolovat nechodí, jarmarky se však dochovaly i do dnešních dnů. Přináší nám zpestření a také možnost nákupu originálního zboží. I když teď už nejsou trhy jedinou možností, kterak nakoupit, přesto se na ně vždy znovu a znovu těšíme.  Na ten další si v Novém Městě na Moravě budeme sice muset počkat, ale v příštím roce určitě zase nějaký bude.