Borovice rozdělily Nové Město na Moravě na dva tábory

Borovice rozdělily Nové Město na Moravě na dva tábory

Borovice černé zdobí Vratislavovo náměstí už od padesátých let minulého století a valná většina z nás si střed města nedovede bez těchto stromů představit.      

Některé z borovic jsou však už v poněkud zchátralém stavu, a proto se vedení města rozhodlo najít optimální řešení této situace. Oslovilo odborníky, kteří zhodnotili současný stav stromů a doporučili jejich likvidaci a osázení náměstí dřevinami zcela novými.


Tento krok ovšem rozdělil novoměstské občany na dva nesmiřitelné tábory. Jedni jsou pro likvidaci borovic, které jsou v takovém stavu, že ohrožují bezpečnost chodců, jiní jehličnany brání zuby nehty. Podle nich jsou „borovice plícemi Vratislavova náměstí, neboť lapají zplodiny z výfuků parkujících aut a také snižují hladinu hluku. Kromě toho brání častému větru prohánějícímu se po náměstí a vířícímu prach a v neposlední řadě poskytují stín lidem posedávajícím na lavičkách.“ Jedním z argumentů je i to, že stromy pořád ještě žijí. „nejsou snad zelené a nemají snad šišky?“ Tito zastánci stávající výsadby chtějí ponechat i stromy polámané, které nemají s původním, hrdým jehličnanem už pranic společného. Podle jejich návrhu „by se mohlo torzo borovice trochu poupravit a pak by mohla být prezentována jako přerostlá bonsaj. Kromě toho bychom mohli říkat: „podívejte, jakou tu máme pořádnou zimu, i borovice to polámalo“. V jiných městech se snaží zachránit každý, drsnému městskému provozu vystavený, strom, jen Nové Město si může dopřát přepych kácení. A navíc Borovice již po desetiletí neodmyslitelně patří k novoměstskému náměstí a tím, že je uřežeme, amputujeme zároveň i část své vlastní identity.“

 

Názor druhého tábory se většinou opírá o dobrozdání odborníků. Správa CHKO Žďárské vrchy se k otázce „být či nebýt“ pro borovice staví takto: „Perspektivy dalšího růstu těchto dřevin nejsou dobré. Komplex stresových faktorů kumulovaných v prostoru náměstí nelze odstranit. Původní estetický záměr provedených výsadeb nebyl dodržen. Stav dřevin rovněž nelze zlepšit, ani nákladné zásahy nemohou ke zlepšení přispět – odstranění dopravy, odstranění zpevněných povrchů, prokypření a obnova půdy v kořenových balech – obtížně proveditelná až nerealizovatelná bez poškození kořenového vlášení. Ořezy a pročištění korun se na jehličinách neprovádějí, protože tyto dřeviny nemají růstové modely listnatých dřevin.“

 

Možná v tomto případě tak trochu doplácíme na léta minulá, kdy borovice neregulovatelně rostly a v podstatě se o ně nikdo moc nestaral. Jen sem tam byla uříznuta větev, která překážela parkujícím automobilům, aniž by se rána jakkoliv ošetřila. Dnes jsou tato místa na dřevinách napadena houbami, které k dobrému zdravotnímu stavu stromů nijak nepřispívají. Tak jako každá stavba vyžaduje časem opravy, tak i stromy a keře potřebují čas od času odbornou údržbu. A za takovéto zanedbání se draze platí. Třeba likvidací zeleně na náměstí.

 

Vysočina Nové Město na Moravě