Kdysi u nás rostly památníky jako houby po dešti. Megalomanské stavby se nevyhnuly jedinému městu, menší pomníky zdobily kdejakou náves.    

Řada z nich padla zároveň s minulým režimem, jejich místa zůstala prázdná. Ale i dnes se sem tam objeví zcela nový památník, mnohdy tak nečekaný, že na první pohled není jasné, zda nejde o recesi. Jeden před nedávnem „vyrostl“ poblíž obce Řečice. Jde o veliký kámen s nápisem „OBĚTEM KAPITALISMU A DEMOKRACIE“. Jeho „autorem“ je řečický občan Stanislav Šustáček.

Proč zrovna takovýto pomník?

Je to pomník obětem kapitalismu a demokracie. Nejen totalita měla své oběti, ty jsou i dnes. A podle mého názoru je jich stále hodně. Dokážou mě dopálit případy, kdy dnešní životní situace dovede člověka až k sebevraždě. Anebo špatná práce policie, která čeká, až se opravdu něco stane a teprve potom začne jednat. To je třeba případ chlapce, kterého unesla vlastní matka a policie se nijak nesnažila přivést jej zpět k otci, který ho měl ve vlastní péči. Začali vyšetřovat teprve až ve chvíli, kdy byl chlapec mrtvý. To není demokracie, ale ostuda.

Takže je to vlastně pomník současnosti…

Ano. Ať se každý, koho se to týká, zastydí. Je to výraz mého nesouhlasu k současné politice. A nejen mého. Na stavbě pomníku se nás podílelo více.  Dříve alespoň ten, co odcházel do důchodu, dostal od zaměstnavatele hodinky a poděkování. Dnes si nikoho žádný ani nevšimne.

Postavit tento pomník muselo dát strašnou práci…

Kámen jsem našel já a na pomníku se nás podílelo šest. Jeden psal nápis, několik nás to stavělo, další pomáhal s dopravou.  Chceme to okolo pomníku udělat pěkné, vysadit nějaké kytky a keře. Ale protože žijeme jen z důchodu, tak to nesmí být moc drahé.

Hodláte pokračovat nějakou další akcí?

Kdybych věděl, že se to chytne a že tam nebudu se svými přáteli sám, tak bychom udělali slavnostní odhalení pomníku. Jestli bude zájem, tak to připravíme a seženeme i muziku.