Pro patchwork je potřeba představivost

Pro patchwork je potřeba představivost

Slovo patchwork by se dalo přeložit jako práce se záplatami nebo vyrobeno ze záplat. Ačkoliv by se mohlo zdát, že tato technika je pouze současnou módní záležitostí, opak je pravdou. Umění patchworku je už tisíce let staré. Znali je Peršané, Egypťané, Řekové i Římané. Do Evropy se dostalo o něco později, až během křižáckých válek.

Snad nejvíce oblíbená byla zmíněná technika u žen amerických osadníků. Měla totiž jednu velkou výhodu, neboť se tímto způsobem daly zužitkovat mnohé obnošené kusy šatstva, které se staly základem pro zbrusu nový výrobek.

Dnes je patchwork velice populární i u nás. Tyto „hrátky s látkami a barvami“, při nichž vznikají překrásné geometrické obrazce a umělecké vzory, si získaly srdce mnohých žen. Díky jeho nynější oblíbenosti začaly vznikat i kurzy patchworku, které vedou zkušené lektorky. Jenou z nich je i Renata Bažantová z Prahy, která přijela učit oblíbenou textilní techniku do Habří. „Nezabývám se pouze patchworkem, ale dělám i paličkovanou a šitou krajku, batiku, plstění, předení, tkaní a mnohé další techniky.“

Mohu se zeptat na vaši původní profesi?

„Řemesla dělám od šestnácti let a učím je od roku 1988. Předtím jsem pracovala jako investiční technik. V době, kdy jsem měla jít na střední školu, rozhodně nepřipadala v úvahu jakákoliv umělecká škola, takže na mě zbyla strojařina. Ale musím říct, že mi na škole nebylo zase tak špatně. Měli jsme perfektní kolektiv a navíc se mi technické myšlení občas při různých výtvarných technikách docela hodí. Třeba patchwork tak trochu o technice je. Je tu potřeba rýsování i představivost.“

Jak dlouho se zabýváte patchworkem?

„Od roku1989. Nejdříve jsem absolvovala kurz základního, tedy ručního patchworku a postupně jsem zjišťovala, že o něm existují velice zajímavé knížky a že se dá naučit spoustu dalších technik, které nikdy nekončí. Myslím si, že do dneška ještě rozhodně všechno neumím.“

 


Pro ty, kteří znají patchwork jen zcela zběžně, je to jen jakési sešívání látek. Můžete jej trochu přiblížit?

„V zásadě mají pravdu. Zlí jazykové říkají, že vezmeme drahou látku, rozstříháme ji a zase sešijeme. A ptají se, k čemu je to dobré? Ale poskládáním a sešitím rozstříhaných látek vznikají úžasná umělecká díla. Je to převážně o barvách a ať se použije jakákoliv patchworková technika, tak výsledný dojem závisí hlavně na poskládání barev. Když se to udělá dobře, je to na hotovém výrobku vidět. Vznikne dokonalé umělecké dílo.“

Zmínila jste patchworkové techniky…

„Těch je spousta. Nejjednodušší dělení je na techniku ruční a strojovou. Dají se i kombinovat. Základem je takzvané quiltování, což znamená ozdobné prošití tří vrstev dohromady - každá patchworková věc, ať je to deka, taška nebo cokoliv, se skládá ze tří vrstev – podšívka, vatelín a umělecké dílo. Quiltování má současně i efekt funkční.“


 

Vy osobně preferujete spíše ruční nebo strojový patchwork?

„Ruční patchwork někdy trvá déle pouze zdánlivě. Některé techniky je jednodušší šít v ruce. Jiné zase jinak než na stroji v podstatě udělat nejdou. Těžko říct, co je lepší. U ručního nejsou potřeba žádné zvláštní pomůcky, stačí opravdu jen zbytky látek, jehla a nit, takže u takovéto práce si mohou patchworkářky povídat, pít kafe nebo si výrobek vzít třeba do vlaku, prostě mohou šít kdekoliv. Má to svoje výhody. K šicímu stroji se holt musí sednout, takže už je to tak trochu jako ve fabrice. A taky se u toho mnohem hůř povídá.“

 

 

Co všechno lze touto technikou vyrobit?

„Já používám patchwork hodně v odívání, to je jedna z mých dalších tvůrčích činností. V interiéru se tato technika dá využít na cokoliv. Například přehozy, ať už na přikrytí nebo dekorační, nástěnné obrazy, různé tašky, ubrusy, prostírání…“

Říkala jste, že důležité jsou především látky a barvy. Lze použít jakýkoliv druh látky?

„Nejlepší je bavlna, ideální je hustě tkaná a tenká. Jinak samozřejmě v rámci uměleckého díla se dá použít cokoliv. Pro moderní patchwork se používají různorodé materiály, třeba i zbytky krajek nebo naopak umělé látky, které se spečou, čímž se vytvoří zcela nový efekt. Lze upotřebit naprosto cokoliv, ale na klasiku doporučuji bavlněné látky, které nejen dobře drží tvar, ale navíc se z nich dobře šije.“

Co byste doporučila těm, kdo by chtěli patchwork vyzkoušet?

„Buď aby si koupili nějakou knížku, podle které se mohou učit sami. A když si s tím neporadí, pak bych určitě doporučila využít některý z mnoha nabízených kurzů. Ty už dnes probíhají v celé republice, takže ať jsou odkudkoliv, určitě všude něco najdou.“

 

 

Co přesně dělaly účastnice patchworkového kurzu v Habří?

„Takovou všehochuť, spíše drobnosti. Jehelníčky, pouzdra na papírové kapesníky a další. Sešlo se zde osm žen a byly velice šikovné. Ono je to vždycky spíš o tom „chtění“. Pokud se něco člověk CHCE naučit, pak se to vždycky naučí.“

 

 

Je to váš první kurz na tomto místě?

„Jsem tady poprvé a doufám, že ne naposled. Měl by tu být ještě jeden kurz, tentokrát týdenní. Zatím je předběžně naplánován na září.“