Dušičky

Dušičky

První listopad je den, kdy slaví svátek všichni svatí. Podle nejstarší písemné zmínky zavedl tento svátek roku 998 benediktýnský opat Odillon ve francouzském klášteře Cluny. Ale jeho historie sahá zřejmě mnohem dál. Dušičky údajně pochází z keltské tradice Samhain. Tou Keltové začínali nový rok a věřili, že tuto noc se prolíná náš svět se světem zemřelých. Pálili ohně aby se duše mrtvých mohly jít ohřát a strávit s nimi noc. Naše zapálená svíčka na hrobě je pokračování této tradice. O samhainské noci se také pálily figuríny, které znázorňovaly loňský rok, smutek, trápení a starosti.

Druhého listopadu uctíváme Památku zesnulých. Dříve se v tento den peklo zvláštní pečivo, kterým lidé obdarovávali pocestné, žebráky a chudý lid.Toto pečivo se nazývalo „dušičky“ a bylo uděláno na způsob jedné nebo dvou přes sebe přeložených kostí. Někde mu říkali také „boží kosti“.

Již před těmito dny navštěvujeme hřbitovy a věnujeme zvýšenou péči hrobům, které zdobíme květinami, věnci a svíčkami. Vzpomínáme na své blízké, kteří již nejsou mezi námi.

Až se zase vydáte na hřbitov, vezměte si s sebou nějakou tu svíčku navíc abyste ji mohli zapálit na hrobě, který je opuštěný aby se i tato duše mohla ohřát.