Mikuláš se narodil někdy kolem roku 280 našeho letopočtu v řeckém městě Pataře. V mládí rozdal všechen svůj majetek chudým a potřebným. Po vykonání cesty do Svaté země se kolem roku 300 stal biskupem v Miře v tehdejší Likii. Zanedlouho nastalo velké pronásledování křesťanů a Mikuláš byl roku 310 zajat, mučen a nakonec poslán do vyhnanství. Roku 325 vystoupil na koncilu Niceském, kde obhajoval existenci Nejsvětější trojice. O jeho dalším životě toho moc známo není, víme pouze přibližné datum smrti a to 6. 12. mezi rokem 345 a 351. Zemřel v Miře a tam byl pochován. V roce 1087 uloupili ostatky biskupa Mikuláše italští námořníci a převezli je do Bari v Apulii. Tam je uložili do nově postavené baziliky svatého Mikuláše a papež Urban II. posvětil roku 1089 kryptu s Mikulášovou schránkou.
Obyvatelé Bari slaví Mikuláše 8. května, tedy v den, kdy byly převezeny jeho ostatky. Uspořádají velikou slavnost, věřící plují po moři na člunech k Mikulášově soše. V předvečer svátku prochází ulicemi města velkolepý průvod.
Svatý Mikuláš byl uctíván nejprve v řecké církvi a postupně se jeho kult rozšířil i na slovanské země. K jeho největšímu uctívání došlo v osmém století v Rusku. Také je od té doby jeho patronem.
Mikuláš je ale hlavně velkým přítelem dětí. Večer, den před svým svátkem, navštěvuje muž s bílým vousem v doprovodu bytostí nebeských a pekelných lidské příbytky a obdarovává hodné děti. Ty zlobivější sice pokárá, ale nakonec dá něco i jim.
A proč vlastně chodí Mikulášů tolik?
Svatý Mikuláš je patronem:
Ruska, Lotrinska, ministrantů, dětí, panen, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, výrobců a obchodníků s parfémy, poutníků a cestujících, advokátů, soudců, notářů, lodníků, rybářů, námořníků, vorařů, mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a se semeny, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů, zajatců, za šťastnou svatbu,proti nebezpečí vody a na moři a proti zlodějům.
Jistě uznáte, že tohle všechno nemůže jeden stihnout, i když je svatý.