Tímto dnem končí období vánoc a začíná mezidobí, ve kterém se křesťané připravují na velikonoce, jejichž datum se v kostelech ohlašuje právě na den Tří králů. Také se při mši světí voda sůl a křída. Chlapci se oblékají za biblické krále ( bílá košile, bílá sukně a koruna s nalepeným křížkem ), zpívají koledy a za to jsou odměňováni dárky.

V osmnáctém století chodily děti na koledu i s učitelem, někdy také s kostelníkem. Kromě zpívání koled a vykuřování domu kadidlem roznášely i takzvané tříkrálové lístky. Byly to svaté obrázky s textem na papíře nebo na hedvábí a ty měly, podle našich předků, ochrannou a léčivou moc. Mnozí je uchovávali jako talismany a věřili, že jim přinesou štěstí, zdraví a dlouhověkost.

Po kolednících zůstávalo na dveřích nebo na vratech domu tříkrálové požehnání v podobě křídou psaných iniciál C+M+B. Tato písmena, psaná svěcenou křídou, znamenají buď počáteční znaky jmen biblických králů nebo jsou také vysvětlována tak že byla odvozena od věty Christus Mansionen Benedicat, což v překladu znamená Kriste, požehnej dům. U nás se většinou používalo K+ M+ B. Každý dům, který byl takto označen, byl chráněn tajemnou mocí před zlými úmysly a před strašidly.

Již od konce středověku je také znám zvyk žehnání svěcenou vodou.. Uchovávala se v kropenkách zavěšených u dveří a lidé jí připisovali zvláštní moc.Kropili se s ní snoubenci při svatbě, hospodyně jí vykropila stavení a chlévy. Používala se také ke kropení nemocných, nebožtíků nebo rakví.

Někde se v předvečer svátků Tří králů věštila délka života a to tak, že si všichni členové rodiny zapálili při východu první hvězdy stejně dlouhé svíce a nechali je hořet. Komu zhasla první, ten také jako první zemře. Pokud byl její plamen během hoření jasný, dostane se do nebe. Ale když prskal a dým směřoval k zemi, čekalo na něj peklo.

Se dnem Tří králů je spojeno mnoho pověr. Děvčata se ráno omývala sněhem, aby měla po celý rok čistou a jemnou pleť. Ten, kdo si dodal odvahy a ponořil se do ledové vody potoka nebo řeky měl zajištěno pevné zdraví.Také se, jako na vánoce, lilo olovo a pouštěly se lodičky ze skořápek ořechů.

Do naší moderní a uspěchané doby se už z těchto zvyků moc nedochovalo. Jen ty tři křídou psaná písmena na dveřích, ty se udržela dodnes.