Stavení na Vysočině pohledem historika

Pokud projíždíte nebo procházíte Vysočinou, určitě vás zaujmou některé domy, chaloupky, statky a jiná stavení. Některá svou výstavností, jiná historickou hodnotou a mnohá i svým nevkusem. Ale tam, kde se obyčejný smrtelník pozastaví nad polorozpadlou ruinou, tam mnohdy srdce odborníka zajásá nadšením nad krásou dávného uměleckého slohu, zachovalé původní klenby nebo také více či méně znatelných pozůstatků černé kuchyně.(pozor, článek obsahuje velké množství fotografií)

(Pro zobrazení popisku k fotografii stačí zastavit kurzorem nad ní a okamžik počkat.)

Před nedávnem mi zavolal pan Mrkos z Bílovic , že jede s jedním nadšeným historikem obhlédnout některé staré budovy a nabídl mi, jestli se nechci taky podívat. Proč ne, řekla jsem si, alespoň se zase něco nového dozvím. A tento výlet stál opravdu zato. Vyjeli jsme z Nového Města na Moravě směrem na Svratku a naše první zastávka byla čistě náhodná. Pan Mrkos si všiml několika dělníků, kteří opravovali bývalý hostinec ve Vříšti . Byli ochotní nás provést po staveništi a tam jsme ocenili zkušenosti a znalosti pana Sadílka, který jel s námi a podal nám odborný výklad. Udělali jsme také celou spoustu fotek, ty jsem později panu Sadílkovi poslala a on k nim napsal komentář.

¨

Další naše zastávka byla v Milovech, tentokrát plánovaná. Pan Mrkos s panem Sadílkem si zde chtěli prohlédnout budovu bývalého dvora, která v současné době prochází celkovou rekonstrukcí. Nový majitel má v plánu otevřít tady časem cukrárnu a vinárnu. Objekt je nádherný a prostorný, ale čeká ho ještě spousta oprav. Posuďte sami.

No a nakonec jsme navštívili polorozpadlé stavení nacházející se pod hrází rybníka také v Milovech. Budova je v opravdu žalostném stavu a nevím, jestli se někdy dočká opravy. Je to škoda, protože má velkou historickou hodnotu.


Je opravdu smutné, že se někteří majitelé o své objekty vůbec nestarají a nesnaží se je alespoň udržovat, když už ne zvelebovat. Kolikrát ani nevíme, jakou vzácnost to vlastně doma máme. A pokud si nejsme jistí historickou hodnotou objektu, který vlastníme, vezměme si raději na pomoc odborníka, než abychom nějakými neuváženými úpravami narušili krásu starého příbytku. Vždyť kraj ve kterém bydlíme není půvabný pouze svou nádhernou přírodou, ale také specifickou architekturou. Je dobře, že historická stavení nevidíme pouze ve skanzenech, ale najdeme je i ve vesnicích a městech.

Děkuji tímto panu Mrkosovi a Sadílkovi, že mne vzali sebou a těším se zase někdy příště.