Kosinkova žďárská kronika

Kosinkova žďárská kronika

Tisíc výtisků „Kosinkovy žďárské kroniky“, nejnovější knihy týkající se historie města Žďár nad Sázavou, se již za pár dní dostane do prodeje.       

Publikace byla vydána za finanční podpory Fondu Vysočiny a finančního příspěvku Města Žďár nad Sázavou.

 

Autorem kroniky je, jak už název napovídá, Josef Kosinka, pro knižní vydání upravila text spisovatelka Věra Rudolfová.

 

 

 

První otázka se nabízí okamžitě po přečtení názvu publikace "Kosinkova kronika". Kdo byl Josef Kosinka?

„Josef Kosinka (1908 – 1983) byl opravdu všestrannou osobností. Od mládí se zajímal o motorismus a s bratrem si zařídil osobní autodopravu. Byl také známým motocyklovým závodníkem. Od roku 1933 jezdil závody na ploché dráze a ve své době byl druhým nejlepším československým jezdcem. Měl mnoho zájmů – rád fotografoval, sbíral známky, cvičil v Sokole, lyžoval. Podílel se na společenském životě ve Žďáře, připravoval kulisy pro ochotnické divadlo i dekorace pro plesy a různé zábavy. Zajímal se o historii, jezdil po Vysočině a sháněl exponáty pro žďárské muzeum. V letech 1957 až 1963 byl ředitelem tohoto muzea. Od dětství měl vlohy k malování. V září 1945 se přihlásil na AVU v Praze. Studoval v krajinářské škole profesora Otakara Nejedlého. Věnoval se především krajinomalbě – ústředním tématem jeho obrazů se stalo rodné Horácko. Celkem se zúčastnil 50 výstav. Byl také knižním ilustrátorem, grafikem, a mnohé žďárské domy ozdobil sgrafitem.“

 

Jak jste se vlastně dostala k této práci?

„Před dvěma lety se na mě prostřednictvím spisovatele Zdeňka Vyhlídala obrátila paní Věra Horáková, dcera Josefa Kosinky. Přivezla mi z Prahy dvě kroniky, psané jeho rukou a požádala mne, zda bych se neujala jejich knižního zpracování. Z počátku jsem váhala – každý člověk má jiný styl psaní, nechtěla jsem tento styl porušit. Ale když jsem se do rukopisu začetla, opravdu mě zaujal, protože nejde jen o rodinnou kroniku. Zápisy Josefa Kosinky jsou propojeny i s děním ve městě a republice.“   

 

 

Můžete blíže specifikovat období, kterého se tato kniha týká?

„Autor dokončil tuto kroniku v roce 1976. Využil dokumentačního materiálu jako křestních listů, různých úředních smluv, dobových fotografií,

novinových článků, výpisů z matrik a podobně. Zaznamenal také výpovědi předků i jiných žďárských občanů, takže podrobně zmapoval události v letech 1900 až 1945.“

 

Jedná se o rodinnou kroniku, jak dalece jsou v ní popsány i události týkající se města Žďár nad Sázavou?

„I když se jedná o rodinnou kroniku, je zároveň zajímavým letopisem města Žďáru a jeho okolí. Josef Kosinka totiž pečlivě zaznamenával události, ke kterým ve Žďáře došlo, ať už to byly události politické, společenské, sportovní, kulturní a podobně. Psal nejen o návštěvách významných osobností, ale také o obyčejných lidech, kteří ve Žďáře žili, a pozorně sledoval jejich osudy.“ 

 

Co v této kronice nejvíce zaujalo vás osobně?

„Především to, jakým způsobem Josef Kosinka kroniku psal. Samozřejmě nemohl tušit, že kronika jednou vyjde knižně. Události v rodině i ve Žďáře popisuje sice dokumentárním způsobem, ale zajímavě. Hodnotí je s určitým nadhledem, nevyhýbá se kritickým postřehům. Zároveň ale o lidských chybách píše s porozuměním, z jeho řádek je také cítit vřelý vztah, který měl k rodnému městu a kraji.  V kronice jsem například našla popis jeho vojenské služby na jižní Moravě. Napsal: “V rovinaté jihomoravské krajině mi bylo teskno. Stýskalo se mi po Vysočině.“ A co mě také zaujalo, byly četné kresby a ilustrace, kterými Josef Kosinka kroniku doprovodil.“

 

 

 

 

Existují nějaké kapitoly, které byly zcela vynechány? Z jakého důvodu?

„Pokud jde o jednotlivé kapitoly, nevynechala jsem žádnou. Musela jsem však podstatně krátit ty části kroniky, které se týkaly motorismu – tedy automobilových a motocyklových závodů.  Josef Kosinka popisuje velmi podrobně vývoj motorismu v tehdejší republice, typy strojů a podobně. Jedná se o velice zajímavé informace, mohl by je v budoucnu zpracovat některý odborník z této oblasti.“

 

Můžete trochu přiblížit nejzajímavější události, které se v knize nachází?

„Jsou to vlastně události, které se dotkly celé republiky. Josef Kosinka třeba popisuje, jak probíhal 28. říjen 1918 ve Žďáře.  „Na náměstí se srocovali obyvatelé města. S kluky jsme pobíhali kolem soudu a u Velišových, kde na střeše lidé přepilovali plastickému lvu okovy, kterými měl dosud spoutané nohy. Teprve druhý den jsme byli v Národním domě, kde učitel František Hutař řečnil. Na klopě kabátu měl bílo-modro-červenou trikoloru a od toho jsme se teprve dozvěděli, že jsme byli osvobozeni.“ Josef Kosinka zaznamenal také návštěvu prezidenta T. G. Masaryka ve Žďáře, která se uskutečnila 17. června 1928. Velice kriticky píše o návštěvě lorda Runcimana ve Žďáře v srpnu roku 1938, o životě v okupované zemi. Kronika končí přímo dokumentárním zápisem událostí ve Žďáře a okolí na konci dubna a začátku května 1945.“

 

Vy sama jste "sběratelkou osobností". Nechystáte se k sepsání životopisu všestranné osobnosti Josefa Kosinky?

„Pokud se mi podaří napsat další knížku o osobnostech Vysočiny, určitě do ní zařadím i portrét Josefa Kosinky. Nejdokonalejší svědectví o něm ovšem podává jeho kronika.“

 

Cena této nové publikace je tři sta korun a k prodeji bude v Informačním centru města Žďár nad Sázavou a také ve všech knihkupectvích.

Křest knihy se bude konat ve čtvrtek, šestého prosince v šestnáct hodin v budově Staré radnice.   

 

Vysočina, Žďár nad Sázavou.