Jimramovská Síň rodáků

Jimramovská Síň rodáků

Městečko Jimramov se může pochlubit nejen pěkně upraveným náměstíčkem, ale také spoustou slavných osobností, které se tam narodily.

 

 

 

Do Síně rodáků vás pozvou Karafiátovi broučci. Kdo by neznal dnes už legendární pohádku pro děti, jejímiž hlavními hrdiny jsou Brouček a Beruška. Jejich duchovní otec pocházel právě z Jimramova. Málokdo ale ví, že Jan Karafiát napsal i další knihy, např. Mistr Jan Hus, povahopis našeho reformátora nebo Kamarádi, povídka ze života pro život. Velice zajímavý je i spis Paměti spisovatele Broučků, v němž líčí svůj život nejen v Jimramově. Jedna z kapitol ve zmíněném díle popisuje i rituály, které se konaly při přijímání nového bratra do zednářské lóže.

 


V Síni rodáků si můžete prohlédnout i stůl, u kterého Jan Karafiát psal a tvořil.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další, neméně zajímavou osobností spojenou s Jimramovem byl Karel Slavíček. Vystudoval jezuitské školy, vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova, vyučoval na olomouckém gymnáziu. Ve třiceti letech byl vysvěcen na kněze a poté učil na olomoucké univerzitě hebrejštinu a matematiku. Jeho život se razantně změnil v jeho třiceti sedmi letech. Tehdy odjel s jezuitskou misií do Číny. Cestoval z Prahy přes Mnichov do Lisabonu a odtud kolem Afriky do Číny. Tam působil až do svých padesátin sedmi let u dvora čínského císaře. Byl všestranným učencem, věnoval se věrouce, matematice, astronomii, zeměpisu, kartografii a také hudbě. Hrával na spinet. Zachovala se jeho korespondence s přáteli i s předními světovými učenci.

A kdo by neznal slavnou Pohádku máje Viléma Mrštíka. Ano, i tento spisovatel se narodil v Jimramově. A nejen on, z Jimramova pocházeli i jeho bratři Norbert, František a Alois. Všichni měli literární talent, ale nejvíce vynikl Vilém a Alois, kteří spolu napsali několik literárních děl. Připomeňme alespoň Maryšu nebo Rok na vsi. Bratři Mrštníkové se také zasloužili o spoustu překladů, především z ruštiny. Překládali Gogola, Turgeněva, Tolstého, Čechova, Dostojevského a další.
V Síni rodáků najdete i kopii Vilémova dopisu otci, který napsal na rozloučenou krátce před svou sebevraždou. Vilém byl bouřlivý a často nevyrovnaný a to se později odrazilo i na jeho psychickém stavu, trpěl častými depresemi, které ho nakonec dohnali až k sebevraždě.

 

 

Matěj Josef Sychra, další slavný rodák. Katolický kněz, který předběhl svou dobu. Spolupracoval s církví evangelickou a za jeho působení byl pro jimramovský kostel odlit zvon s nápisem „Od dobrodinců chrámu Páně, jak katolíků, tak helvetů, dal se tento zvon ulít ve Sloupnici u Vaňka Léta Páně 1819".
Jemu můžeme vděčit i za záchranu jedné z našich největších památek, Santiniho poutního kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Majitel panství se chystal zpustlou stavbu zbourat a M. J. Sychra se postavil ostře proti a podařilo se mu památku zachránit.

Najdete zde také připomínku na hraběcí rod Belcredi, který je s Jimramovem spjat už od roku 1778. Potomky tohoto rodu zde můžete nalézt i dnes.

Mimo tyto slavné osobnosti se zde můžete dozvědět mnoho zajímavého o historii městečka a shlédnout spoustu historických fotografií. Při návštěvě Jimramova si síň rodáků určitě nenechte ujít.