Takto se jmenuje nově otevřená výstava v Ekologickém informačním centru v Krátké. Na osmnácti volně zavěšených výstavních panelech jsou dokumentovány změny, kterými krajina v povodí Fryšávky prošla.

Ing. Zdeněk Elfenbein z Českého hydrometerologického ústavu a zároveň jeden z organizátorů, mi k tomu řekl:

Chtěli jsme dokumentovat, jak se posledních dvacet let projevila kvalita ovzduší v tomto povodí. Když jsme před dvaceti lety začali měřit hodnoty v ovzduší, naměřili jsme asi tisíc sedm set mikrogramů oxidu siřičitého. V důsledku toho hynuly lesní porosty a také ubývaly živočišné a rostlinné druhy. V současné době se tyto hodnoty pohybují na padesáti mikrogramech, což je výrazné zlepšení. Je to zapříčiněno tím, že velké zdroje znečištění, jako je chvaletická elektrárna a Žďas, za nemalé prostředky odsířily. Oxid siřičitý proto poklesl o devadesát procent a tím se zlepšil zdravotní stav porostů a navrátily se některé rostlinné a živočišné druhy. Tohle vše dokumentují vystavené panely.

Které živočišné a rostlinné druhy se navrátily do povodí Fryšávky?
Objevila se vydra říční a skorec vodní. Došlo k navýšení jejich počtu a to proto, že se spolu se zlepšením kvality vody výrazně zlepšila i jejich potravní nabídka. Kromě toho je navýšen i počet raků v této říčce. Není to však rak říční, což byl původní druh, ale rak bahenní. Z rostlinných druhů je to například tolije bahenní, která dnes opatří mezi kriticky ohrožené druhy.

Proč jste pro tento výzkum vybrali právě povodí Fryšávky?
Fryšávka je zařazena jako modelové území ve světové strategii ochrany. Zemědělec se zde neprojevoval tak jako jinde. To znamená, že nebylo zoráno tolik orné půdy, jako na jiných územích. Odnosy plavenin při velkých průtocích byly daleko nižší, než ve vedlejším Věcovském potoku, kde je zemědělství rozvinuto v plné míře. V povodí Fryšávky zůstaly původní jetelotravní porosty a lesy.

Otevření výstavy se zúčastnil i další z jejích organizátorů, RNDr. Pavel Trnka z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, který vykonává funkci předsedy Správní rady občansky prospěšné společnosti Prameny Vysočiny.

Co je tu možné vidět?
My tady vlastně navazujeme na dílo profesora Vaníčka, který koncem sedmdesátých let vytvořil odborný tým a s ním se věnoval povodí Fryšávky opravdu vědecky.
Krajinu Fryšávky bychom chtěli představit širší veřejnosti a také místním obyvatelům, aby si uvědomili, jaké zde mají hodnoty. Jim možná připadá, že je to něco běžného, ale není to pravda. Mnohem více tuto krajinu asi ocení lidé z vnějšku.
Kromě výstavních panelů jsme vytvořili i jakýsi skromný reklamní materiál, skládačku, kterou dostane každý návštěvník výstavy. No a na výstavních panelech se pak dozví o přírodních hodnotách, historii osídlování krajiny nebo výsledky měření čistoty ovzduší a další.

Kdy mohou návštěvníci výstavu shlédnout?
Tato výstava bude teď uzavřena a nanovo otevřená až v letních měsících, kdy tu bude stálá služba. Toto předčasné otevření bylo proto, že jsme byli vázání termínově. Skládáme účty kraji Vysočina, který tuto aktivitu podpořil finančně. No a navíc je 22. duben také Dnem země, takže naše akce je takovým malým příspěvkem.

Můžete nám přesně vymezit území, které je nazýváno povodím Fryšávky?
Fryšávka pramení pod Hudcovou skalkou. Teď je v módě hledat prameny a zrovna tady je jich několik, takže budeme muset asi v létě vyrazit a najít ten pravý. A třeba u něj zasadit strom.
Celkem je povodí 22km dlouhé a jeho rozsah je 66km², takže to není žádné malé území. Povodí Fryšávky končí kousek za Jimramovem.
Důležité je, že říčka Fryšávka teče do Svratky a ta pak do Vírské přehrady. Je dobře, že kvalita vody je čím dál lepší už od těch menších vodních zdrojů.

A ještě jednu otázku, kterou jsem položila i vašemu kolegovi. Proč povodí Fryšávky?
Hlavně kvůli scénickému půvabu krajiny. Je skromná, ale má něco do sebe. I když by se místní měli trochu inspirovat obyvateli okolo Věcovského potoka, kteří se věnují chovu ovcí a provozu agrofarem. Tato aktivita jer šetrná vůči životnímu prostředí a i v povodí Fryšávky bychom ji přivítali. Někdy tady dochází i k opouštění nevýnosných políček a krajina pak pustne, což pro ni není dobré.
Krajina má i zajímavou historii, provozovalo se zde sklářství, byly tu železné hutě. I to by se mělo oživit a vybudovat zde naučnou stezku.

Krajina v povodí Fryšávky přitahuje nejen ekology, ale také turisty a umělce. Nejeden malíř byl okouzlen její krásou a snažil se ji přenést na plátno. Nezbývá než popřát, ať jí její půvab dlouho vydrží. A k tomu snad přispěje i tato výstava.