V neděli 3. června byly ve Žďáře nad Sázavou generálním vikářem brněnské diecéze Mons. Jiřím Mikuláškem požehnány dva zbrusu nové zvony.

První z nich váží 58 kg, zní tónem a2 a je zasvěcen Panně Marii. Druhý zvon je o deset kilogramů lehčí, jeho tón je c3 a zasvěcen je sv. Josefovi. Oba zvony souzní v malou tercii, což je podle zvonařů ideální interval pro zvonění.

Zvony jsou určeny pro hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Před šedesáti pěti lety byly odňaty z věže kostela a znovu budou zavěšeny až nyní. Nejedná se ovšem o ty původní, které byly odvezeny v roce 1942. A protože neexistovaly ani jejich kopie, bylo rozhodnuto vyrobit zvony úplně nové.

Jejich zhotovení se ujal zvonařský ateliér Josefa Tkadlece z Halenkova. Jsou z pravé zvonoviny (78% mědi a 22% cínu). Vyzdobil je akademický sochař Otmar Oliva, který je známý tím, že v r. 2000 vytvořil ve Vatikánu interiér kaple pro papeže, konkrétně oltář, papežský trůn, kropenku a kříž.

Otmar Oliva zvolil námět puklého kříže jako symbolu smrti, z nějž vychází srdce – smrt je přemožena věčným životem. Nápis je v latině, na každém ze zvonů je zapsána jedna polovina motlitby. Podle žďárského faráře Tomáše Holého je to proto, že jakmile budou zvonit, tak jejich hlas, stejně jako motlitba, bude stoupat k Bohu.

Zvony byly po požehnání vystaveny v kostele sv. Prokopa. Zde jsou také po celý měsíc k vidění. Jakmile budou převezeny a vyzvednuty na věž kostela Nejsvětější Trojice, navždy zmizí lidským zrakům. Jejich hlas se ale bude rozléhat široko daleko.