K létu patří voda, slunce, smích i zábava. A také sportovní klání. Třeba takzvané „Závody přes rybník“. Na Vysočině se řadí mezi poměrně častý druh zábavy, nejedna vesnička se v době prázdnin může pochlubit touto perfektně zorganizovanou sportovní a společenskou akcí.
V Blažkově mají „Závody přes rybník“ dlouholetou a bohatou tradici. Jak mi řekl Libor Král, jeden z blažkovských hasičů, jejich první ročník proběhl už v roce 1947. Takže letos oslaví již šedesáté výročí.
První závod se jel v srpnu a byla to vlastně součást dožínek. Večer po závodech se pak konala taneční zábava pod širým nebem.
Kolik lidí se tehdy zúčastnilo?
Celá vesnice. Byla to velká událost, u které nikdo nesměl chybět. Ještě před závody se položily věnce u pomníku padlých a byla vztyčena vlajka. Muzikanti zahráli hymnu a v průvodu pak šli všichni až k rybníku. Tam byly závody a po jejich skončení začala muzika.
Rekord v účasti byl v devadesátém sedmém roce, kdy naše „Závody přes rybník“ navštívilo devět set šedesát lidí. Průměr je kolem pěti set lidí.
Jaká jsou pravidla „Závodů přes rybník“?
Vítěz musí přejet na kole přes rybník po úzké lávce. Vyhrává ten, kdo nespadne a kdo má nejlepší čas. Tedy ne kdo je nejrychlejší, ale naopak nejpomalejší. Jedou se tři kola a výsledné časy se sčítají. Kdo se na lávce nejdéle udrží, je vítěz.
Mezi závodníky nastupují různí recesisté, kteří mají připravená humorná čísla, aby to lidi více bavilo. Při tom prvním ročníku předváděl místní nadšenec Klimeš jízdu na historickém dřevěném kole. To se taky zachovalo dodnes.
Místo konání je stále stejné?
Je to pořád stejný rybník, ale dnes je už o něco větší. Dvakrát se rozšiřoval, dříve byl veliký 20 x 20m, dnes už to je 40 x 40m. V letech 1987-1996 se závody nekonaly, neboť při průtrži mračen byl rybník dokonale zaplaven bahnem. Až po vrch. Na opravu nastoupili „uraňáci“, kteří ho pro změnu přebagrovali. Náš rybník měl najednou čtyřmetrovou hloubku. A aby situaci zachránili, navozili do něj makadam. Hloubka se tím sice zmenšila, ale když bylo potřeba jej nachystat na závody, tak se zjistilo, že zatlouct do dna rybníku kůly, je zcela nemožné. Přemýšleli jsme, jak to vyřešit a dlouho nikoho nic nenapadalo. Až nakonec Pavel Bílek vymyslel, že to dáme na pontony. A tak jsme od armády nakoupili kola z „vejtřasky“ a od té doby to míváme na pontonech.
Namočíte se při stavbě lávky?
Když se lávka stavěla dříve, bylo to velice pracné. Naši předci museli udělat vor, kolky pracně zatloukali ze žebříků a užili si při tom spoustu zimy. Teď už všechno dáme ze břehu a vůbec se nenamočíme. Vody si užijí akorát děti, které tam na závěr naženeme a ony tu lávku převrátí.
Děláte i dnes další doprovodné akce?
Taneční zábavu děláme, ale ne ve stejný den. Ta je už v pátek a závody v sobotu. Ale stejně i po závodech hraje hudba a kdo má chuť, může si i zatancovat.
Jaké zpestření chystáte letos?
To je vždycky překvapení. Většinou něco nachystají mladí, ale to není ono. Mnohem lepší je, když si něco připraví někdo ze starších. Vloni si jeden zahrál na holiče. Vybral si pár obětí, kterým zafixoval hlavy žebříkem, aby se mu nerozutekli. Namudlal je šlehačkou a pak je holil. Nakonec všechny i s žebříkem hodil do vody. Bavili se všichni, dokonce i ti postižení.
Závod není věkově omezen, jakého máte nejstaršího závodníka?
Vždycky se někdo najde, většinou jsou to padesátníci.
A nejmladší?
Asi desetiletí kluci. Ti ale mají strašnou výhodu, protože jsou lehcí. S těma těžšíma se to potápí. Lávka se houpá a tak nakonec z třiceti závodníků ji přejedou dva až tři.
Museli jste někdy někoho zachraňovat?
Není známo, že by se ty roky někdo topil. Šrámy samozřejmě jsou, když někdo spadne přímo na lávku, tak se to neobejde bez zranění. Ale nikdy to není tak tragické.
Kolik závodníků se hlásí?
Podle toho, jaké je počasí. Ale pod dvacet to nikdy nejde, spíš víc. Hlásí se nejen Blažkováci, ale i přespolní.
Loňský vítěz byl místní nebo přespolní?
Vloni vyhrál Blažkovák Tomáš Kužel, ale až po rozjezdu. Obhájce titulu, Lukáš Dvořák ze Svitav, vyhrál po dva roky za sebou. Oba borci měli stejný čas, ale nakonec obhájce titulu znervózněl. Měli jsme tu i závodníka z Pikárce, který vyhrál pětkrát po sobě.
Bude se loňský vítěz letos snažit o obhájení titulu?
Já myslím, že ano. Lákavá je i první cena, jako tradičně je to fungl nové kolo.
Jsou odměněni i ostatní?
Určitě. Každý něco dostane. Prvních pět cen je nejlepších, patří mezi ně třeba spacák nebo rybářský prut. Ale ani ostatní neodjedou bez odměny. Každý dostane čepici a ještě další drobné ceny.
Děti to ale asi dlouho nebaví…
Pro ty nejmenší máme navíc připravený dětský koutek. Někdy se mohou svézt na ponících, jindy je pro ně nachystáno nějaké další zpestření, aby se nenudily.
A dospělí?
Pro ně tu je ještě jedna soutěž. Před závody se vždycky pokácí májka. A po ní musí nadšenci přejít doprostřed rybníka, tam je pověšené rahno a na provaze visí flaška rumu. A soutěžící musí po májce přejít doprostřed, rozhoupat se, skočit a urvat rum. To je taková atrakce pro ty velké. Každý má příležitost, láhve se neustále mění.
Někdy se stane, že láhev spadne do vody a pak ji ještě týden místní děti loví. Je to pro ně velká zábava potápět se a hledat na dně „poklad“. I když některé láhve se dodnes nenašly.
Takže kdo by chtěl vyzkoušet třeba desetiletý rum, tak musí hledat na dně blažkovského rybníka?
Desetiletý asi ne, ale tak tříletý by tam být mohl.
Na závěr ještě pozvánka. Závody přes rybník 2007 se v Blažkově pojedou v neděli, 15. července ve 14 hodin. Zúčastnit se může každý, stačí jen trochu umu a odvahy. První cena už je připravena, fungl nové kolo čeká na svého fungl nového majitele. Takže neváhejte a 15. 7. hurá do Blažkova.
Foto: archiv SDH Blažkov