Novoměstské jarmarky byly v historii známé široko daleko. Prodávat i nakupovat sem chodili z blízka i z dálky, řemeslníci předváděli své zboží, které kvalitou a jakostí předčilo mnohé naše moderní výrobky.
Během posledních let to šlo s jarmarky od desíti k pěti. Hatlamatilka z úst našich východních přátel se ozývá na kterémkoliv z nich, snad s výjimkou toho nejvýznamnějšího, nazvaného Nova Civitas. Nespokojenost se složením současných jarmarečním projevili i členové Horáckého sdružení lidových řemesel kraje Vysočina na své valné hromadě.
Jak hned v úvodu řekl jejich předseda, Dr. Richard Klauda, bylo by pěkné, kdyby se napříště konaly ve městě čistě řemeslné trhy. Zboží pochybné kvality, ale zato nízké ceny, je možné si zakoupit zcela běžně v kamenných obchodech, kdežto pravá řemeslná výroba je k dostání pouze na jarmarcích.
Dr. Richard Klauda pak zhodnotil uplynulý rok, ve kterém se podařilo zorganizovat několik velice pěkných akcí, převážně ve spolupráci s Horáckým muzeem. Ať už se jednalo o autorskou výstavu „Šikovné ruce“, „Velikonoce v Horáckém muzeu“ či „Medování aneb sladké ukončení léta“, všechny tyto i další akce hodnotili kladně jak řemeslníci, tak i vedení města. Spokojení odcházeli i návštěvníci, kterých se hlavně na „Medování“ objevilo mnohem více než pořadatelé očekávali.
K vysoké návštěvnosti zmíněné akce rozhodně přispěl i scénář, o který se postaral předseda Horáckého sdružení lidových řemesel kraje Vysočina. Tak bylo předem určeno co a kdo bude dělat a zajišťovat a co přesně se na místě samém bude dít. Samotný prodej řemeslných a medových výrobků byl nečekaně a taky velmi příjemně ozvláštněn přítomností pohádkové bytosti „Bílé paní Perchty“.
V tomto duchu by měly být připraveny i další akce, na nichž se sdružení řemeslníků bude podílet. Nejbližší z nich je „Vánoční jarmark“, který se bude konat 14. prosince. Dr. Richard Klauda opět vymyslel něco navíc. Ve spolupráci s městem nechal vyrobit dva středověké železné koše, ve kterých bude hřát živý oheň. Pokud počasí nezklame a bílá nadílka na sebe nenechá čekat, bude tato atrakce jistě vítanou změnou. Ale překvapením ještě není konec. Děti si budou moci nad plameny opékat párky a pomáhat jim při tom bude jeden „zapomenutý“ čert. Žízeň by měli naopak hasit místní hasiči (tedy ne svou, ale přítomných návštěvníků). A ještě další a další „novoty“ by měly „Vánoční jarmark“ provázet.
A jaké další cíle má Horácké sdružení lidových řemesel kraje Vysočina před sebou, na to už jsem se zeptala jeho předsedy, Dr. Richarda Klaudy.
Horácké sdružení lidových řemesel kraje Vysočina by prostě chtělo navrátit novoměstským jarmarkům jejich historickou tvář a úroveň spolu se zachováním tradičních technik a omezením komerčního prodeje. Navíc bychom chtěli jarmarky ozvláštnit doprovodným programem.
Jakou další větší akci kromě jarmarku chystáte?
Velmi úspěšné bylo v letošním roce „Medování“, takže bychom jej chtěli v roce příštím ještě více zviditelnit. Máme v plánu uspořádat „Festival medu“ a na něj pozvat včelaře z různých bližších i vzdálenějších míst. A pokud se nám to podaří, bude tato akce i se zahraniční účastí.
Logem Horáckého sdružení lidových řemesel kraje Vysočina je „Žďárská hvězda“. Co to vlastně je a jak jste na ni přišli?
Žďárská hvězda pochází z modrotiskové tkaniny, která je součástí žďárského kroje. Je to jediný vzor, který se nevyskytuje na žádných jiných tkaninách. Patří pouze Horácku. A jak kroj, tak i modrotisk úzce souvisí s řemeslem.
Vaše sdružení má dvacet osm členů, jaká řemesla jsou v něm zastoupena?
Máme kováře, včelaře, řezbáře, zastoupena je tu keramika, frivolitková krajka, síťování, paličkování, krosienka, batika, vizovické pečivo, zdobení perníčků a kraslic, výroba z kukuřičného šustí, perleti a rohoviny, prostě na co si kdo vzpomene.
Pan Milan Strmiska je jedním z řemeslníků a členů sdružení. Můžete jej občas zahlédnout na novoměstských trzích, jeho výrobky z perleti a rohoviny dělají radost především ženám.
Mohl byste srovnat jarmark v Novém Městě a jinde?
To se nedá moc srovnávat. Každý kraj a město má svá specifika. Něco jiného je prodej ve skanzenu a něco jiného na náměstí. Já s manželkou se zúčastňujeme hlavně řemeslných, lidových a středověkých jarmarků.
Máte i dobový oděv na středověké jarmarky?
Jistě. Tyto oděvy jsou poměrně drahé, ale máme jak běžný lidový oděv, tak i honosnější. Můžeme do středověku, renesance i do doby římské.
Které jarmarky preferujete?
Samozřejmě ty, které jsou tematicky zaměřené. Ty jsou daleko lepší a máme jistotu, že nebudeme mít stánek vedle Vietnamců. Nejraději máme středověk, tam musí vše zapadnout do určené doby. Veškeré vymoženosti dneška, jako třeba elektrika, musí být oku návštěvníka pečlivě ukryty. I proto mají svou atmosféru.
Jezdíte hodně do ciziny, můžete porovnat jarmarky tam a doma?
Nejvíce jezdíme po Českých zemích, ale do ciziny jezdíme také. Z mého pohledu, jako výrobce bižuterie, je to v některých cizích zemích doslova katastrofa. Všude se hned díváme ženám na uši a na krk co nosí, to už je naše profesionální deformace. A například v Sasku ženy nic nenosí. Málokterá má nějaký šperk. A to už samo o sobě je známkou, že na takovýchto trzích neuspějeme.
České ženy jsou v tomto ohledu lepší?
Daleko lepší. Rády se zdobí a vždycky je o naše výrobky zájem.
Přijedete na novoměstský „Vánoční jarmark“?
Určitě ano, máme to v plánu.
A jaký názor na novoměstské jarmarky má čerstvě zvolená místopředsedkyně sdružení, keramička Miluše Hlavinková z Litovle?
Do Nového Města na Moravě pravidelně jezdím, ale bývám zklamaná z mnohých trhovců. Jediná akce, která se mi tu líbila, bylo „Medování“, na kterém byli přítomni pouze řemeslníci. Přivítala bych méně akcí, ale zato pouze řemeslné.
Můžete srovnat jarmarky tady a jinde?
Každé město, které organizuje jarmarky, dává většinou důraz na to, aby byly pouze řemeslné. Rozhodně žádní kramáři. Jakmile jsou tam vpuštěni i jiní, ztrácí jarmark své kouzlo. Když už jedu na řemeslnou akci, vím, že za mnou přijdou lidé, kteří chtějí vidět řemeslo. Mnohá města už na řemeslné jarmarky nikoho kromě řemeslníků nepustí a jsou to pak úplně skvělé akce.
Jezdíte i na dobové jarmarky v dobovém oblečení?
Jezdím. Občas si na nich připadám jako strašidlo, protože jako keramička a drátenice nemůžu mít žádný vyšívaný kroj. Základem je režná košile a kalhoty a zástěra.
A uvítala byste něco takového i v Novém Městě na Moravě?
Rozhodně. A lidé by si na to jistě taky brzy zvykli. A určitě by se jim to i líbilo.
Spolupráce řemeslníků s Novým Městem na Moravě je stále ještě v plínkách, ale úspěchy společných akcí napovídají, že takto zvolená cesta je tou pravou. Pokud i nadále najdou obě instituce společnou řeč a porozumění, stanou se novoměstské jarmarky vyhlášené široko daleko. A získají nakonec všichni. Řemeslníci, město i jeho návštěvníci.