Každý, kdo měl tu čest seznámit se s Rozštípenou skálou blíže, jistě uzná, že je opravdu hodna svého jména.

Pyšně se vypínající skála nad řekou Sázavou bývá velmi často pokořována horolezci. Její oblíbenost je natolik velká, že mnohdy musí její dobyvatelé nějakou chvíli čekat, aby se vůbec dostali na řadu a trochu si zalezli. Samozřejmě, že i zde je zakázáno používat magnezia.

Ale Rozštípená skála není pouze rájem horolezců. Její okolí i ona samotná bývá velmi často vyhledávána turisty, kteří se vydají poznávat krásy zdejší krajiny. Stejně jako jinde na Vysočině, i zde procházíte smrkovými lesy s příměsí buku, borovice, břízy nebo javoru. Příkré břehy říčky Sázavy poskytují útočiště mnohým živočichům, mimo jiné i ledňáčkovi říčnímu. Lesní cesty lemují mnohá mraveniště, ve větvích stromů se prohánějí veverky a ptáci tu cvrlikají ostošest. Prostě je to procházka rájem.

Poblíž vodního toku narazíte na hlavu mamuta, dílo žďárského sochaře a výtvarníka Michala Olšiaka. I mamut, stejně jako Rozštípená skála, je v neustálém obležení lezců. Tentokrát ovšem jejich věkový průměr nepřesahuje šest let. Veškerý materiál potřebný na vytvoření tohoto monumentálního díla, dopravil na vlastních bedrech na místo sám umělec. A nebyl to zrovna lehký úkol. Jenom cementu na něj padly dvě a půl tuny.

Vydáte-li se od mamuta po žluté značce, dojdete kolem krásných, ale nebezpečně hučících včelích úlů k žulovému lomu. Je to místo jako stvořené pro odpočinek a relaxaci. Pro horolezeckou činnost už tolik vhodné není.

A kde máte vlastně ono půvabné zákoutí zvané Rozštípená skála hledat? Doporučuji držet se výchozího bodu – obce Hamry, která se nachází asi tři kilometry západně od Žďáru nad Sázavou. Odtud už dojdete zcela snadno pomocí turistických ukazatelů a značek.