Zimní krajina bývá zvláštně tichá, jak sníh tlumí všechny zvuky. O to víc překvapí, když při chůzimezi venkovskými zahradami uslyšíte ptačí zpěv, který zní opravdu hodně z blízka. Člověk zmateně hledá původce pronikavého zpěvu , když kontroluje střechy a koruny stromů. Překvapením je pak zjištění, že ptačí zpěvák sedí na větvi keře téměř na dosah ruky.

A nejen to. Keř je doslova obsypán načepýřenými ptáky, jejichž zlatá bříška září mezi větvemi.

Onen zimní zpěvák je strnad obecný. Zatímco v první polovině 20. století patřil tento ptákneodmyslitelně k české krajině, rozorání mezí způsobilo, stejně jako u mnoha jiných živočichů, žijících právě na mezích, jeho velký úbytek.

A tak právě jen v zimních měsících máte největší šanci strnada v přírodě spatřit. V tomto období sestrnadi shlukují do hejn a zdržují se v blízkosti lidských obydlí.

Horší je to s jeho příbuzným, strnadem zahradním. Ten je dnes velmi vzácným. Na Vysočině jejnepotkáte. Hnízdí jen na několika místech Českého středohoří.

Strnad obecný – Emberiza citrinella

Dorůstá 17 cm (větší než vrabec). Na území ČR pobývá celý rok.

Hlava a hruď je zbarvena zlatožlutě. Kostřec (část opeření nad kořenem ocasu) je zbarven rezavě.Hnízdí na zemi dvakrát ročně.

Děkuji panu Jaromíru Čejkovi z CHKO Žďárské vrchy za informace o strnadovi.

Odkazy k článku

Fotogalerie k článku
Poslechněte si strnada na stránkách českého rozhlasu