Poloha a převýšení vrcholů Žďárských vrchů a Hornosvratecké vrchoviny za dobré viditelnosti nabízí nezapomenutelné pohledy, zejména k našim severním horám. Již několikrát jsem byl svědkem dohadování se turistů, které že pohoří to vlastně vidí. Většinou odhadují Orlické hory nebo Praděd. Nejčastěji pozorovanou horou však bývá masiv Králického Sněžníku.

Orlické hory jsou překvapivě nižší a víc na západ, než by je většina pozorovatelů čekala. Praděd vidět bývá, avšak přece jen je dost daleko a poměrně hodně na východ, navíc příliš nevystupuje z hřebene Jeseníků. Králický Sněžník je dostatečně mohutný, jasně oddělený a relativně blízko aby upoutal pozornost. Zvlášť na jaře, kdy je zasněžený vrchol v ostrém kontrastu s temnými lesy podhůří. Spatřit jej můžete z Pasecké skály, Metodky nad Koníkovem, od Spělkova, kopců nad Nyklovicemi a Nedvězím a množství dalších míst.

Ze severních svahů masivu Vysočiny se však může naskytnout jedinečný pohled na celý hřeben Jeseníků. Takovým místem může být například odlesněná část vrcholu Luckého vrchu nad Telecím.

My si však panorama Jeseníků ukážeme z jiného místa. Když z Borové u Poličky odbočíte k severu, dostanete se do malebné místní části Borové - Svaté Kateřiny. Silnice za posledními domy prudce zatáčí doleva a právě z těchto míst se nabízí přes vrcholky stromů pohled k Litomyšli a dál až k hřebenu Jeseníků. Protože jste v těchto místech minimálně o sto metrů níž, než jsou vyhlídkové vrcholy, hory o to víc vystupují a dají vyniknout své mohutnosti.

Když se počasí vydaří, troufám si tvrdit, že lepší místo, odkud by jste přehlédli celý hlavní hřeben, najdete těžko. V jednom takovém dni se mi podařilo panorama nafotit - použil jsem objektiv 310 mm a jednotlivé fotografie upravil a spojil v editoru. Projděme si, co můžete vidět. (Celé panorama má 5423x382 px a velikost pro stažení je 339 KB)

Úplně vlevo jsou zasněžené vrcholy v Polsku. Snímku ve středu dominuje vrchol Králického Sněžníku (1423 m n.m.). Vpravo od něj je Sušina (1321 m n.m.), která patří do jeho masivu. Kulisa pod jejím vrcholem (mírně vlevo mezi stromy), to je Suchý vrch (995 m n.m.), který se vypíná nad známým střediskem východní části Orlických hor - Čenkovicemi.

Na snímku vlevo jsou poslední nezalesněné výběžky masivu Králického Sněžníku. Kulisa pod nimi patří Bukové hoře (958 m n.m.) nad Čenkovicemi. Mezi ní a výše zmíněným Suchým vrchem leží známé Červenovodské sedlo. Hřeben Králického Sněžníku klesá do Ramzovského sedla (750 m n.m.) ve středu snímku. Z něj se doprava začíná zvedat hlavní hřbet Hrubého Jeseníku, zcela vpravo vrcholící Šerákem (1351 m n.m.).

Snímek začíná vpravo masivem nejvyšší hory západní části Hrubého Jeseníku - Keprníkem (1422 m n.m.). Hřeben dále pokračuje Vozkou (1377 m n.m.) a Červenou horou (1333 m n.m.). Od ní hřeben klesá do Červenohorského sedla (1000 m n.m.). Kulisa v popředí jsou lesy nad Moravskou Třebovou. Vpravo pod nimi leží Janov. Vlevo od něj jsou na velkém snímku patrné stožáry radiokomunikací v Pohodlí u Litomyšle.

Na posledním snímku je panorama východní - nejvyšší - části Hrubého Jeseníku. Prvním viditelným vrcholem je zprava Malý Děd (1355 m n.m.). Následuje pyramida nejvyšší moravské hory Praděda (1491 m n.m.). Za sedlem pak hřeben pokračuje na Vysokou holi (1464 m.n.m), která je druhou nejvyšší horou Jeseníků, přes Velký máj (1384 m n.m.) a celé panorama končí vrcholem Břidličné hory (1358 m n.m.).

Otevřít panorama.
Interaktivní mapa okolí Svaté Kateřiny (e-Vysočina)